Vasil Boev: Byl to kolotoč, výsledek mne mrzí kvůli fanouškům

foto: Ondřej Zlámal

„Byl to kolotoč, kluci byli nervózní, tohle už bylo nad naše síly,“ hodnotil po zápase Slavie s Litoměřickem vysokou porážku o sedm gólů kouč hostů Vasil Boev, který v červenobílém klubu strávil deset let prací u mládeže „Někteří hráči to zažijí jednou za život,“ dodal s tím, že pohárová sezona pro něj přinesla celou řadu zkušeností.

Jak zápas na Slavii hodnotíte?

Sedm nula je sedm nula. Byl to obrovský rozdíl. Ten první v hlavách, druhý v rychlosti v práci s míčem, rotaci středových hráčů. Slavie hrála výborný fotbal, zažili jsme si to. Alespoň hráči vidí na vlastní oči, jak se hraje profesionální fotbal. My jsme amatéři, přesto jsme v Edenu chtěli hrát důstojnou partii, to se nám nepovedlo. Aspoň jsme si to zkusili.

Nelitujete toho, že jste nezalezli víc do obrany?

My jsme nechtěli jenom bránit, chtěli jsme hrát svoji hru, pokoušet se o útočení. Ale hráčská kvalita soupeře je někde úplně jinde.

Byli kluci hodně nervózní už před zápasem?

Neskutečně nervózní, celý týden jsem jim říkal, že mají do toho jít s respektem, ale ne s nervozitou. Ale toho respektu nakonec bylo moc. Třeba ten druhý gól, ten vyplynul jenom z nervozity, brankář by do míče normálně šel a sebral ho, ale nervozita to fotbalové myšlení úplně zpomalí. Stačí jedna vteřina a je to dva nula. Některé kluky jsem ani nepoznával, kazili úplně jednoduché věci. Přitom to děláme každý trénink. S presinkem Slavie jsme si neuměli poradit.

Pohárová cesta je ale pro vás velkou zkušeností, viďte?

To určitě, když si to z toho vezmeme to dobré. Kdo by čekal, že vyřadíme prvoligový a druholigový tým? Hráči viděli, že mohou dokázat víc. I když tady na Slavii už to nebylo v našich silách.

Není škoda, že los neposlal utkání do Litoměřic?

Já to tak neberu, u nás by to byl svátek a asi bychom tolik neprohráli. Ale kdy si zase hráči zahrají tady v Edenu:? Pro některé to bylo poprvé a možná i naposledy. Jednou za život.  Přijelo za námi spousta fanoušků i sem, i kvůli nim mne mrzí, že jsme neudělali lepší výsledek. Chci jim za podporu poděkovat.

Bylo to pro vás taky emotivní?

Bylo, potkal jsem tu spoustu známých, byli milí. Byl jsem tu s jedním ročníkem 99 od přípravek až do starších žáků.  Rád bych se sem ještě vrátil, ale po tom dnešním výseldku… (usmívá se)

Jaké to je stát na lavičce a dirigovat své mužstvo na tak velkém stadionu?

Je to výjimečný pocit.  Chtěl jsem, abychom šli víc dopředu a vstřelili aspoň jeden gól. Měli jsme na to dvě takové pološance. Možná jsme měli kopat penaltu, ale nepískla se.

Jaký je váš cíl v Litoměřicích?

Majitelé by chtěli dosáhnout v budoucnosti na druhou ligu. V soutěži na tom nejsme špatně. Pokud si udržíme stávající postavení, tak to zkusíme už na jaře.