Sejde se mistrovský tým Slavie za rok v Nedašově?

foto: Kemp Zdeňka Šenkeříka

Ve svém rodném kraji v Nedašově pořádá Zdeněk Šenkeřík na začátku léta své fotbalové kempy, o které je mezi místními dětmi obrovský zájem. Své bohaté zkušenosti předává bývalý slávistický útočník účastníkům již druhým rokem a založil tak zajímavou tradici. Jeho snem je, aby vrcholem třetího ročníku byl zápas slávistického mistrovského týmu, který hrál v UEFA Lize mistrů.

Jak moc Vás těší, že uskutečnil i druhý ročník kempu a vznikla tím nedašovská tradice?

Mám z toho obrovskou radost! Příprava byla klidnější než vloni, protože už jsme měli zkušenosti, věděli jsme, do čeho jdeme. Tradice vzniká díky všem, kdo se na kempu podílejí – zapojil se téměř nezměněný trenérský tým, díky pomoci sponzorům: společnostem Cebes a Kloboucká Lesní s.r.o. Své zázemí nám znovu poskytla škola v Nedašově, obec se pak postarala o pitný režim na celý týden. Místní fotbalový klub nám zajistil krásné hřiště se zbrusu novým zavlažováním. Bez nikoho z nich bychom takovou akci pro děti uspořádat nemohli, rád bych jim všem za pomoc poděkoval.

Kolik dětí se přihlásilo na druhý ročník?

Počet byl přibližně stejný, kvůli státním svátkům v týdnu se pět účastníků nemohlo zapojit, ale o to víc času jsme mohli věnovat jednotlivcům. To je vždycky dobře.

Spolupracoval jste se stejnými trenéry?

Z minulého ročníku se nemohli zúčastnit jenom dva trenéři, za to jsme omladili o Filipa Nováka z FC Fastav Zlín, který si vedl výborně, dále jsme tu měli Adama Šimšálka z FC Vsetín, Dominika Nováka, který hraje za místní klub a samozřejmě Pavla Mihalíka, dlouholetého učitele tělocviku, který je spoluautorem celé myšlenky pořádání kempu. O volný čas dětí se staraly dvě fotbalistky Monika Mikušková a Dominika Nováková společně s učitelkou nedašovské školy Ivanou Tkadlecovou. Snad jsem na nikoho nezapomněl!

Změnili jste něco v programu?

Zapojili jsme do tréninku více soutěží, koordinačních a obratnostních dovedností. Já ale sám vím, že fotbalisty baví nejvíc hra, na dvě, ale klidně i na čtyři branky. Protože každého nejvíc těší, když vidí, jak se míč vlní v síti.

Jakou má kemp náplň? Zaměřujete se jenom na fotbal?

Stejně jako vloni bylo možné využít bazén u hřiště, tělocvičnu ve škole. Ti, co byli nejvíce unavení, si mohli odpočinout ve školní odpočívárně, kde se mohli i dívat na filmy. Letos nebylo tak velké vedro, takže jsme uspořádali i výšlap na kopec, kde jsme zakopali poklad v lese. Děti ho pak vyrazili hledat. Doufám, že jsou už všechny doma. (směje se)

Co vás jako bývalého profesionálního hráče na kempu nejvíce baví?

Nejvíc mě baví vidět zapálení dětí, které to baví. Je příjemné vidět, jak celý týden směřuje k tomu, co jsme chtěli. Jel jsem třeba domů a viděl jsem některé z účastníků, jak ještě si ještě večer kopou doma na zahradě do míče, neměli toho dost. Prostě jsme je k tomu přitáhli ještě víc.

Co Vaše trenérská licence, stále se věnujete nějakému mládežnickému týmu?

Na podzim se přihlásím na licenci A, abych si vylepšil současnou licenci B.

Jaké rady účastníkům kempu nejčastěji dáváte?

Rady nejsou moc potřeba, spíš je nutné ty věci ukázat, aby se už ti nejmenší viděli, co všechno se dá naučit. Když budete mluvit na pětiletého kluka, tak je mu za chvíli úplně jedno, co mu říkáte. Ale když hrajete s ním, tak on vidí, že vám to jde a chce to udělat stejně dobře. Myslím si, že u nás chybí mnoho bývalých hráčů přímo na hřišti, kde by mohli právě v tomhle hrozně moc být užiteční.

Na konci loňského kempu přiletělo nad hřiště letadlo s bonbóny. Bylo nějaké překvapení i letos?

Letos ne, ale příští rok určitě bude. Rozdali jsme pár individuálních ocenění a děti si odnesly kromě sladkostí také slušivé sportovní oblečení. Doufám, že tím hlavním byla spousta zážitků.

A co příští rok, už jste mluvili o třetím ročníku?

Mým malým snem je propojit příští ročník s mým oficiálním ukončením fotbalové kariéry, ke kterému jsem se ještě neměl čas dostat. Poskládat v Nedašově mistrovské mužstvo Slavie, které hrálo Ligu mistrů a udělat tím tečku za třetím ročníkem našeho kempu!