Rozhovor s Michelem Platinim

foto: Ondřej Zlámal

Přinášíme vám rozhovor s Michelem Platinim, který poskytl pro média, jejichž zástupci budou hlasovat v anketách nejlepší fotbalista a fotbalistka Evropy. Prezident UEFA hodnotí minulou sezónu, ale vyjadřuje se také k ožehavým tématům současného fotbalu – finanční fair-play, vlastnictví fotbalistů třetími stranami. Komentuje také nedávné U21 EURO v České republice a připouští, že tuto kategorii čekají zřejmě změny.

Jak se díváte na vyhlášení nejlepšího fotbalisty a fotbalistky a jak hodnotíte celkově minulou sezonu?

Je důležité, že máme naši evropskou anketu a je dobře, že je spojena s organizací ESM, který pozve novináře z celé Evropy, kteří se sejdou a budou vybírat nejlepšího hráče a hráčku. Je to příležitost nejenom propagovat vítěze, ale také média, která podporují fotbal a jeho krásu. Jsem rád, že na tom můžeme společně spolupracovat, protože si myslím, že je to dobrý nápad.

Co se týká minulé sezony, mohu říct, že jsme na fotbalových trávnících viděli velmi dobrý fotbal.

V televizi můžeme sledovat spoustu zápasů z celého světa, fanoušci se dívají na utkání z celé Evropy. Každou sobotu a neděli je špičkový zápas z Anglie nebo Španělska, Itálie nebo Portugalska, Francie nebo Německa, přímé přenosy jsou i z ruské ligy.

A na konci sezony se hraje finále UEFA Ligy mistrů, které nabízí to nejlepší z nejlepšího.

Současní hráči jsou vynikající a mne baví se na zápasy dívat. Hraje se útočný fotbal, bezbrankových remíz je málo. Zavedení tří bodů za výhru byl dobrý nápad, hraje se na vítězství spíš než s cílem neprohrát – jak tomu třeba bývalo za mých časů v Itálii.

Dnešní fotbal se mi líbí. Za 55 let jsem viděl spoustu utkání a pokaždé to byla radost je sledovat. Generace hráčů se mění, ale vždycky tu jsou dobří hráči, dobré týmy, dobří trenéři, dobrá taktika a dobré zápasy na klubové úrovni.

Kvalita sezony se v každé zemi liší. V Anglii jsou zápasy atraktivnější než v Itálii. Rozdíl není ani tak v kvalitě hry na hřišti, ale v atmosféře, protože stadiony v Itálii nebývají kvůli některým problémům zaplněné.

Když jdete na zápas v Anglii nebo v Německu, vidíte nádherný trávník, plný stadion, náročný fotbal, dobrého rozhodčího a máte z toho velice dobrý pocit.

Ve Francii a ve Španělsku se hraje trochu jinak než v Anglii a v Itálii, rozdíly tu jsou, ale to je pro vývoj fotbalu prospěšné. Celému světu, nejenom Evropě, nabízíme krásná fotbalová představení. Jako prezidenta evropské federace mne to těší. Liga mistrů je pak výsledkem toho, jaký fotbal se hraje po celé Evropě.

Neunavuje vás trochu předávat stále trofeje španělským klubům?

Ne, protože Liga mistrů je velice náročná soutěž. Nikdo triumf zatím nedokázal další rok obhájit – to se u jejího předchůdce poháru PMEZ nestalo – to dokázal Ajax, Bayern i Liverpool.

Proto pokaždé vítěze Ligy mistrů hluboce respektuji, protože zvládl velice náročnou sezonu. Když jsem hrál já, měli jsme těžká utkání od čtvrtfinále – dvě čtvrtfinále, dvě semifinále a pak finále. Po něm přišla trofej.

Nyní už začínají ostré zápasy v září…v září! Už tam musíte vyhrát náročná utkání. Samozřejmě, že velkokluby projdou až do vyřazovací fáze. Vždy mám pocit, že pohár předávám tomu, kdy si zaslouží být vítězem.

Byly v minulé sezoně některé momenty, které z ní podle vás vyčnívají?

Pro mne jako pro prezidenta UEFA je důležitý celkový dojem. Zápasy byly krásné. I když jako Michel Platini, bývalý hráč Juventusu, jsem už pohár předával do rukou milánského klubu. Určitě bych byl spokojený, kdybych to mohl udělat i pro jiný italský klub, konkrétně ten z Piedmontu (smích). Ale nebylo to možné, Barcelona hrála velice dobře.

Z celkového pohledu - snažíme se mít vždy skvělou atmosféru a výborné rozhodčí. Usilujeme o to, abychom měli co nejlepší trávníky a poskytli ty nejlepší televizní přenosy ze všech našich soutěží. Myslím si, že UEFA Liga mistrů je nádherná soutěž.

Měl jste možnost si užít U21 EURO v České republice?

Viděl jsem některé zápasy, ale fotbalisty z Ligy mistrů znám přece jenom lépe než ty mladé. Za nějaký čas je ale budu znát dobře, stanou se velkými hvězdami. Ve finále hrálo Švédsko s Portugalskem, dva jiné týmy než v minulosti, a to je dobře.

Překvapila vás prohra Německa 5:0 s Portugalskem v semifinále?

Bylo překvapením, když Německo vyhrálo v semifinále mistrovství světa 7:1 v Brazílii. Ve fotbale je možné všechno. Spočívá v tom krása této hry, protože je nepředvídatelná. Nikdy by vás nenapadlo, že by Německo mohlo vyhrát 7:1 v Brazílii a prohrát 0:5 s Portugalskem na EURO U21.  Proto chodíme na stadiony sledovat zápasy, proto bojujeme proti ovlivňování výsledků. Nikdo nechce sledovat domluvené zápasy. Fotbal je nepředvídatelný, je to hra, kdy nikdy nevíte, kdo vyhraje.

Sledoval jste mistrovství světa fotbalistek, na kterém dva evropské týmy hrály v semifinále?

Viděl jsem krásný zápas Německo-Francie. Bohužel, a teď mluvím jako Francouz, jsme byli poraženi. Nezasloužili jsme si prohrát, ale byl to i tak nádherný zápas. Kvalita ženského fotbalu se obrovsky zvyšuje a UEFA nadále pracuje na jeho rozvoji.

Problémem ženského fotbalu je, že nemá takové finanční podmínky jako mužský fotbal. Fotbalistky by chtěly mít stejné soutěže jako fotbalisté, ale nejsou k dispozici stejné peníze. Proto musíme s vývojem soutěží postupovat pomalu. Nejenom s rozvojem ženského fotbalu. Už několik let říkám: nežádejte po mne, abych zavedl profesionální hráčky, protože nemáte peníze na to, abyste je zaplatili – ledaže bychom zapracovali na tom, aby to bylo na základě profesionálních klubů.

Můžete mít kluby například z Premier League, Serie A nebo La Ligy, které budou mít týmy fotbalistek, a ty mohou dát třeba deset procent rozpočtu na rozvoj týmů fotbalistek. Pak to bude snazší, ale nejsem si jistý, že by to tak mohlo fungovat všude.

Je tedy možné zavést plný profesionalismus do ženského fotbalu?

Profesionalismus je založený na penězích – ne na přání být profesionálem. Je to složité pro UEFA, je to problém pro národní asociace, ligy, kluby. Je to spíš téma pro národní úroveň, spíše než pro mezinárodní scénu.

V Německu bylo mistrovství světa fotbalistek sledovanější událostí v televizi než U21 EURO. Překvapilo vás to?

Ne. V Německu lidé ženský fotbal milují.

Co se týká soutěže U21, čekají nás některá rozhodnutí, která budeme muset v budoucnosti udělat, protože to není mládežnický turnaj, když začínáte v 21 letech a když se koná finálový turnaj, je vám 23.

Je to taková „mezivěková“ soutěž. Některým fotbalistům je už 23 let, ale například já jsem v tom věku měl už 20 zápasů za seniorskou reprezentaci Francie.

Už před delší dobou se rozvoje mládeže ujaly národní asociace a my jsme pro rozvoj hráčů připravili příslušné soutěže.

V minulosti to bylo tak, sedmnáctiletí či osmnáctiletí fotbalisté nebyli v profesionálních klubech od svých dvanácti, třinácti let. Dnes je výchova hráčů jiná. V osmnácti už jsou na tom pomalu tak, jako by měli za sebou šest let v profesionálním klubu. Já jsem v osmnácti teprve nastupoval poprvé do profesionální ligy.

To znamená velkou změnu – proto jsou pro mne takové soutěže jako U21 trochu zvláštní. Před lety to byla pro rozvoj hráčů dobrá věc. Ale dnes jsou to ve 23 letech hotoví hráči, protože na sobě pracují od dvanácti letech v takových klubech jako je Barcelona, Chelsea nebo Bayern. Tohle je věc, kterou se musíme zabývat.

A co olympijský turnaj?

Olympijský turnaj představuje pro kluby jisté problémy, ale fotbalisté na olympiádu rádi jezdí. Kluby ale vědí, že uvolňování fotbalistů na olympiádu je komplikované.

Kdo jsou podle vás nejlepší hráči současnosti?

Ronaldo a Messi. Samozřejmě.

V nominaci na nejlepšího hráče čekáme řadu hráčů Barcelony. Vidíte rozdíl mezi Barcelonou vedenou Pepem Guardiolou a Barcelonou, kterou vede Luis Enrique?

Samozřejmě, vidím řadu rozdílů. Kdo byl útočníkem v týmu, který vedl Pep? Když jsem je viděl porazit Santos  4:0 v Tokiu, neměli jediného útočníka. Byl tam Messi a Fabregas a hráli totální fotbal. Nyní mají tři útočníky Messiho, Suaréze a Neymara. To je něco úplně jiného.

Jak Barcelona vyhrála poslední Ligu mistrů? Protiútoky. Je to jako když hraje Juventus proti italským týmům. Porážejí je protiútoky. To se před několika lety nedělo.

To je důkaz toho, že je třeba uzpůsobit tým podle hráčů. Když máte Messiho, Neymara a Suaréze, tak hrajete jinak, než kdybyste je neměli.

Vy máte na první místo svého favorita?

Ne. Mne baví sledovat všechny. Vybrat ty nejlepší je vaše práce, práce novinářů, ne moje. Já dohlížím na bezpečnost stadionu, sleduju to, aby rozhodčí neudělal chybu, sleduju, jaký se hraje fotbal.

Ještě k těm trenérům Barcelony, kdo by byl pro vás jako pro hráče lepší trenér?

Je to dnes jiné. Podívejte se, kde hrál Messi dřív a kde hraje teď. Jsou to dva různé styly hry. Nyní hraje zprava, ale dřív, když začínal, hrával nalevo, pak spíš na středu, teď zprava, protože hráči se mění a trenéři nejsou hloupí, aby to nevnímali. Trenéři neříkají: hraju tak, jak chci. Ne, protože mají fotbalisty, kteří tak hrají.

Například Barcelona vyhrála Ligu mistrů, i když si Juventus už myslel, že může finále zvládnout. Na konci hráli jako Italové a vyhráli díky protiútokům. Když už si Juventus myslel, že může na trofej dosáhnout, prohrál – protože Barcelona má tři vynikající hráče, kteří dají gól, kdykoliv chtějí.

Je útok Barcelony v současnosti nejlepší?

Právě teď je, protože vyhráli Ligu mistrů. Ale minulý rok to byl Real a Ronaldo, Benzema a Bale. S každým zápasem se to může změnit.

Myslíte si, že fotbal se v posledních deseti letech hodně zrychlil?

Myslíte si, že Messi je rychlejší než před deseti lety? A Ronaldo? Já si nemyslím, že hráči jsou rychlejší než před deseti, dvaceti lety. Vidíme více fotbalu, protože rozhodčí plynulost hry chrání, míč je více ve hře, nepřihrává se zpátky brankáři, který hru nezastavuje.

Nejde o rychlost hráčů, nejsem si jistý, zda jsou rychlejší než ti před třiceti lety, ale hraje se prostě rychlejší fotbal.

Je možné, že hráči jsou lépe fyzicky připravení než před dvaceti lety, ale hlavním faktorem je vždycky to, jak se hraje s míčem. Můj otec mi vždycky říkal: Micheli, míč bude vždy rychlejší než ty. Platí to stále.

Takže přinejmenším, se za devadesát minut hraje víc fotbalu než za vašich časů?

Možná, že míč je ve hře až o dvacet minut víc. Fotbal je intenzivnější, ale nemyslím si, že se změnili samotní hráči.

Jak je možné, že Ronaldo a Messi jsou schopní dávat tolik gólů po tak dlouhou dobu?

Ronaldo a Messi jsou úplně jiní a výjimeční hráči – proto se nedá říct, kdo z nich je lepší, když se na to zeptáte. Proto je fotbal tak krásný. To je tím, že oni jsou neuvěřitelně dobří a jejich tým na ně hraje.

V minulosti to bylo podobné s brazilským Ronaldem a s mnoha dalšími hráči. Ve skvělém týmu máte vždy jednoho výjimečného hráče a on se stal skvělým, protože hraje ve skvělém týmu. To platilo stejně v Ajaxu pro Johana Cruyffa. Byl rozdílovým hráčem, ale potřeboval k tomu kolem sebe dobrý tým. Fotbal je kolektivní sport.

Ale proč tedy nikdy hráči nedávali tolik gólů jako Messi a Ronaldo?

Podívejte se na Hugo Sancheze v Realu Madrid v osmdesátých letech. Kolik dal gólů ve své nejlepší sezoně? 38. Neměl kolem sebe stejný tým, protože rozpočet Realu Madrid nebyl tak velkýjako je teď s Ronaldem a Benzemou, nebo Barcelony, která nemá jenom Messiho, ale taky Neymara a Suaréze.

Není taky pravda to, že platila jiná pravidla pro přestupy?

Dnes díky Bosmanovu pravidlu můžete mít ty nejlepší hráče ve stejném týmu. V minulosti bylo ve Španělsku silných týmů víc – Real, Atlético, Barcelona, Valencie – ti nejlepší hráči byli v různých klubech. Nyní jsou ti nejlepší v jednom, dvou klubech. Změnilo to Bosmanovo pravidlo, nikoliv fotbal.

Je kvůli tomu složitější propagovat reprezentační týmy, když klubový fotbal je tak silný?

My národní týmy propagujeme prostřednictvím kvalifikačních zápasů. A to pro nás bude stále důležitější, protože lidé mají národní týmy rádi.

Pro nás bude důležité omezit možnost, aby všichni nejlepší hráči byli v jednom, nebo dvou týmech. Je to pro konkurenci důležité. Pokud jsou všichni v jednom týmu, není to dobré, ze začátku po zavedení Bosmanova pravidla to bylo složité vidět, ale lidé už to vidí.

Plně podporuji program, který říká, že potřebujeme více domácích odchovanců (pozn. tzv. „home-grown“ players), protože nemůžeme prosazovat omezení na základě národností. Přesto plánujeme v září schůzku s panem Junkerem a Evropskou komisí, abychom i o tomto jednali.

Není možné, aby nejlepší týmy měly ty nejlepší hráče, tím samotná konkurence zmizí. V tu chvíli budeme mít kluby se spoustou peněz, které si budou moci koupit každého. Musíme myslet na fotbal v celé Evropě, ne ve dvou, třech klubech.

Je to jeden z cílů programu finanční fair-play?

Kluby ode mne chtěly, abych něco udělal, protože si nemohly dovolit takové částky dál platit a kvůli finančním ztrátám. Měli jsme celkovou ztrátu ve fotbale gigantických rozměrů – takže jsme něco udělat museli a něco děláme. Myslím si, že princip funguje velice dobře. Vidíme postupné zlepšení ve finančním zdraví klubů, celkové ztráty evropských klubů poklesly v roce 2011 na něco přes 400 milionů euro v roce 2014 díky pravidlům finanční fair-play. To je přeci úspěch! Samozřejmě, že se najde jeden, dva kluby, které to netěší, ale naproti tomu tisíce jiných ano.

Prezident španělské ligy je proti zákazu vlastnictví třetí stranou, protože si menší kluby myslí, že to je jediný způsob, jak mohou konkurovat Realu Madrid a Barceloně. Co si myslíte vy?

Vlastnictví třetí stranou (anglicky TPO) skončilo, FIFA ho zakázala. A je to dobře. TPO mění peníze klubů na peníze jednotlivců, takže kluby zůstávají chudé a jednotlivci bohatnou. TPO bere peníze z fotbalu a dává je nějakým off-shore společnostem. Hráči pak sami nemohou nic rozhodnout, protože se stávají sami produktem.

Sám jsem stávkoval, když jsem byl mladý, abych podpořil spoluhráče, aby se stal po skončení svého kontraktu volným hráčem a mohl odejít tam, kam chce. Nyní ftobalisté patří nějakým společnostem, které za ně rozhodují. Podle mne je to skandální. Musíme proti nim bojovat. Mohou jít k soudu, ale morální právo je na naší straně. To, že fotbalista může patřit nějakému „fondu“,  je skandál.

TPO narušuje integritu soutěží. Vytváří riziko střetu zájmů. Některé osoby nebo společnosti mohou efektivně ovládat různé hráče v různých klubech a mohou tak ovlivnit výsledky soutěží. Můžeme to vnímat i tak, že samotné výsledky se mohou stát předmětem manipulace. Riziko se zvyšuje, když investoři třetí strany mají finanční zájmy nejenom v „ekonomických právech“ na hráče, ale také v jiných fotbalových klubech. Třetí strany mohou zneužívat situace klubů, které jsou ve finančních problémech a ovládat jejich hráče a jejich přestupovou politiku.

Také to ohrožuje dobré jméno fotbalu. Existují morální a etické obavy spojené s tím, abychom povolili existenci společností, které jsou zakládány pro to, aby „obchodovaly“ s „ekonomickými právy“ na lidské bytosti. V neposlední řadě pak nedostatek transparentnosti vytváří riziko praní špinavých peněz a další kriminální činnosti.

Rozumím tomu problému, protože to je obchod. Přestupní systém není používán pro to, aby se zlepšily týmy, ale aby se vytahovaly peníze z fotbalu ven. Proto je vlastnictví třetí stranou skandální.

Ti lidé si mohou říkat, co chtějí. Morální právo ale na jejich straně není. Může se stát, že s tím půjdou k soudu, pak rozhodne soudce, zda TPO má dostat červenou, nebo žlutou kartu. Já jsem si jistý, a  FIFPro, celosvětová unie hráčů, se na tom se mnou shodne, že vlastnictví třetí stranou by mělo být zakázáno jednou pro vždy, protože hráči nejsou žádné obchodovatelné výrobky.

Jste přesvědčený o tom, že program finanční fair-play z právního hlediska obstojí?

Jsem. Jaká společnost s každoroční ztrátou 1,7 milardy liber může ve světě přežít? Jednoho dne exploduje. Ty časy, kdy fotbal mohl existovat mimo pravidla života, skončily. Je to pryč. Museli jsme něco udělat, jinak by došlo k explozi. Program finanční fair-play chrání kluby a my chráníme fotbal, protože jsme s těmi finančními ztrátami museli něco udělat. Až ty ztráty vyřešíme, můžeme pracovat na investicích. Byla to moje práce to udělat. Podívejte se, kolik klubů jsme v minulých letech ztratili.

Není také důležité zajištěním dobrého finančního stavu klubů vytvořit prostředí, ve kterém nebudou hráči tak vystavení rizikům domluvených zápasů (tzv. match-fixingu)?

Samozřejmě. Je to otázka etiky – bylo mým úkolem jako prezidenta UEFA se tím zabývat. Když máte na své straně morální právo a etiku, je to vždycky dobré a je vždycky dobré, když se na sebe můžete podívat v zrcadle. Jsem člověk, který má svá přesvědčení a zásady, a budu je bránit a bojovat za ně, ne za politiku, protože přemýšlím o tom, co dělám a pak dělám to, co si myslím, že je správné.

V některých zemích zavádějí vlastní pravidla finanční fair-play. Ve Španělsku sestoupily kluby kvůli tomu, že neplatily daně. Jaký na to máte názor?

Je to dobrá zpráva, že některé země začínají zavádět svá vlastní pravidla fair-play. Udělali to v Anglii i ve Španělsku. Dokazuje to, že jsme měli pravdu a bylo potřeba něco dělat. Kluby musí platit svým hráčům a platit daně, je to povinnost, na to stačí zdravý rozum.

Prožíváte teď v rámci FIFA ožehavé časy?

Já bych toto téma teď nekomentoval, věřím, že to pochopíte.

Poslední otázka na Španělsko, kde Angel Maria Villar je už 27 let prezidentem fotbalové federace. Je to pro někoho dobré být tak dlouho v jedné funkci?

Byl zvolený, nebo ne? Volí ho lidé, kteří mu věří, pokud ho volí dobří lidé, musíte to akceptovat. Španělsko vyhrálo mistrovství světa a mistrovství Evropy hned dvakrát, Real Madrid a Barcelona vyhrály své soutěže a fotbal ve Španělsku je velmi dobrý.

Angel žije fotbalem. Já bych v nějaké funkci 27 let nezůstal, ale on je zvolený. Byl velmi mladým prezidentem. Býval to fotbalista – já jsem proti němu hrál. Já tak dlouho ve funkci nezůstanu, to si můžete být jistí, ale záleží to na něm. Žádná omezení délky funkčního období nejsou.

Když lidé nebudou spokojení, nebudou ho volit. Je to demokracie. Když ho nebudou chtít, nezvolí ho, ale to já si myslím, že to, co se stalo v posledních letech se španělskými reprezentacemi, bylo velice dobré.

 Rozhovor vznikl pro zástupce médií, kteří budou volit nejlepšího fotbalistu a fotbalistku. Za česká média bude hlasovat v anketě Nejlepší fotbalistka Evropy redaktor serveru Czech 4 Sport Ondřej Zlámal.