Petra Vyštejnová: Pomáhá mi atmosféra ve Spartě i reprezentaci

foto: Pavel Jiřík

Petra Vyštejnová prožívá velice vydařené fotbalové období. Přičítá to nejenom zlepšeným tréninkovým podmínkám ve Spartě a změněné atmosféře v reprezentaci, pomohla jí také pomoc mentálního kouče. Stojí teď před dalšími výzvami - derby se Slavií a UEFA Women´s Champions League.

Vypadá to, že jste se dostala do dobré formy, čím to je?

Jak se to vezme, pár let nazpátek jsem myslím formu měla taky. Pak jsem ale prošla fyzickým a i psychickým útlumem, který trval snad dva, tři roky. Musím říct, že mi pomáhá atmosféra ve Spartě i v reprezentaci, je to pak znát na výkonech, které dokážu odevzdat na hřišti. Jsem za to ráda, protože jsem se svými výkony nebyla spokojená, věděla jsem, že jsem měla velké rezervy. Snažím se na tom pracovat i mimo hřiště ve svém volném čase. Ta práce se mi pak na hřišti vyplácí.

Využila jste prý i služeb mentálního kouče, můžete o tom prozradit něco víc?

Nebyla to ani tak moje iniciativa, jako spíš členky sparťanského realizačního týmu, Hanky Výmolové. Zařídila mi možnost setkat se specialistou, se kterým jsem měl pár sezení. Během nich jsem změnila pohled na fotbal i na hru, způsob uvažování. Musím říct, že mi to jenom vyhovuje a jenom mi to prospělo.

Spočívá ta změna hlavně v sebevědomí?

Je to hlavně o sebedůvěře. Když člověk na hřiště jde a nevěří si, tak zápas podle toho vypadá. Naopak když tam jdu a věřím, že zvládnu nejenom jednoduché míče, ale i ty složité, tak je to hned vidět. Člověk chodí jinak do soubojů, jinak je odehrává a rozhodně je to pak jiný výkon, než když si člověk nevěří.

Jak se změnila atmosféra ve Spartě po příchodu posil ze zahraničí, hlavně Američanek?

Občas je tam slyšet víc angličtina než čeština. Párkrát jsme měli poradu jenom v angličtině. Beru to jenom pozitivně, protože se člověk spoustu věcí přiučí. Američanky mají nejenom podíl na celkovém zlepšení svojí výkonnosti na hřišti, ale zapadly i do týmu. Jsou jenom přínosem.

V čem je to konkrétně?

Hlavní rozdíl je v tom, že jsou profesionálky, živí se fotbalem. V tom mají ulehčené podmínky oproti nám, které chodíme do práce, nebo do školy. Mají jiné myšlení, jsou mnohem pozitivnější ve srovnání s českými hráčkami. Já zrovna sedím v kabině vedle Megan, naší gólmanky. Ona mi pořád dodává pozitivní energii, do každého tréninku i zápasu. I takové střípky občas udělají velký celek, že to na hřišti vypadá tak, jak to má.

Oni si neumějí pořád na něco stěžovat, jako to umíme my Češi, viďte.

Přesně tak, máme tam i hráčku z Finska, která stejně tak pozitivně naladěná. Je vidět, že o fotbale jinak uvažují, asi se trochu jinak dívají na celý svět než my.

Čeká vás velký soupeř v Lize mistryň, švédský Likoping, bude to zatím největší vaše výzva?

My jsme už hrály třeba s Lyonem, které byly také z té nejvyšší úrovně. Švédská liga je možná jedna z nejlepších na světě. Zápas to bude těžký, ale pořád to vidím tak, že nemáme co ztratit. Budeme možná outsideři, ale to může být naše výhoda. Stejně jako to, že začínáme doma.

Ve Skandinávii se řeší, aby fotbalistky za reprezentaci braly stejné peníze jako fotbalisté, líbilo by se vám to taky?

Neříkám, že by ta myšlenka nebyla hezká. Ale musíme si upřímně přiznat, že jsme v ženské reprezentaci nedosáhly takových výsledků, abychom něco takového mohly požadovat. Ale věřím tomu, že když bychom se dostaly na mistrovství světa nebo Evropy, tak by se to mohlo změnit. Ale musím říct, že nám FAČR i klub už teď vytváří velice dobré podmínky, za poslední tři roky se to zlepšilo, já to mohu srovnat. Teď záleží jen na nás, kdy toho využijeme a na velký úspěch dosáhneme. Zatím bych něco takového jako je ve Skandinávii asi ani nechtěla.

V sobotu se hraje derby, jak se na něj těšíte?

Doufám, že Slavii konečně porazíme, aby liga byla zase zajímavější pro nás i pro Slavii a bylo se zase o co rvát. Nedávno se nám to povedlo v poháru, věřím, že to zopakujeme.