Petr Mareš: Je to malá pohádka, kéž by pokračovala

Ještě ráno netušil, že ho čeká tak výjimečný den. Petr Mareš se chystal na trénink s Mladou Boleslaví. Pak mu zazvonil mobil a úterý vypadalo úplně jinak. Záložník prožil premiéru v reprezentačním dresu a vysloužil si za svůj sebevědomý výkon pochvalu trenéra Karla Jarolíma. „Počínal si celkem suverénně, příjemně mne překvapil.“

Jak jste s prvním startem v reprezentaci spokojený?

Pocity jsou krásné. Hezčí by to bylo, kdybychom se rozloučili vítězstvím a proměnil jsem některou tu šanci, kterou jsem tam měl, ale první dojmy jsou hezké, užil jsem si to.

Kdy jste se to dozvěděl, že jdete do reprezentace?

Byl to ráno takový příjemný budíček, bylo mi oznámeno, že se nebudu chystat s Mladou Boleslaví, ale že se připojuju k reprezentaci. Minule jsem byl taky donominovaný, ale kvůli zranění jsem neodjel.

Co chybělo k tomu, abyste vstřelil i první gól?

V té první šanci jsem si převzal míč a chtěl jsem co nejrychleji vystřelit, bohužel mi to sjelo po pravé noze, škoda, že to Krmec nedorazil. I v té druhé šanci jsem chtěl co nejdřív vystřelit, ale byl tam obránce. Ještě jsem to možná mohl dát pod sebe Krmovi.

Co vám řekl trenér Jarolím na uvítanou?

My se známe ještě ze Slavie, byl to můj první trenér v mužích. Přivítal mi tak, že říkal, že dostanu šanci, ať ji chytnu za pačesy. Tak doufám, že jsem se mu aspoň trochu za tu šanci odvděčil.

Kde se stal ten hlavní zlom ve vaší kariéře, ještě nedávno jste nehrál ani v Hradci…

Je to taková malá pohádka, co si budeme povídat. V Hradci jsem zezačátku ani nehrál, trenér mne stavěl na beka. Pak vypadli nějací hráči ze zálohy, kde je můj post. Pak se v Boleslavi zranil Radič, ozvala se Boleslav. Tam jsem jim chtěl jejich důvěru splatit. Skončilo to tím, že jsem tady.

Kdyby vám to někdo řekl před pár měsíci, že budete v listopadu v reprezentaci, co byste mu řekl? Byl jste na začátku nervózní?

Asi bych se jenom pousmál, ale fotbal někdy takový je. Lehce nervózní jsem byl, to nebudu říkat, že ne. Ale kluci mne uklidnili. Znal jsem spoustu kluků z mládežnické reprezentace, potkáváme se i v lize, i tohle mi pomohlo.

Co jste říkal kulise?

Asi bychom si všichni přáli víc diváků, ale ti, co přišli, se snažili fandit. Myslím, že jsme nehráli špatně, snažili jsme se napadat, hráli jsme aktivně.