Ondřej Čelůstka na srazu reprezentace

foto: Martin Sekanina

O tom, proč je současná sezona Antalyasporu výrazně lepší než ta minulá, ale také o tom, proč se cítí lépe na stoperu. O tom všem vyprávěl Ondřej Čelůstka, když odpovídal na otázky novinářů na reprezentačním srazu v hotelu Don Giovanni. Přidal pár historek o své svatbě a prozradil, jak se těší, že bude mít svoji rodinu s sebou v Turecku. A také mluvil o tom, jaké měl pocity, když se při tréninku vrátil na Slavii.

Jak jste se vůbec dozvěděl o nominaci? Kdo vám volal?

Až z oficiální nominace, ale měl jsem před tím nějaké signály, protože asistent trenéra Jiří Chytrý se byl na mne podívat osobně v Turecku na zápas, který se hrál před dvěma týdny. Mně se ten zápas povedl, cítil jsem se dobře, zápas se mi povedl. Proto jsem doufal, že by nominace mohla přijít.

Cítil jste hned, že komunikace bude ze strany nového trenéra může být jiná?

Bylo to něco jiného, byl jsem rád, že jsem se ve svých 29 letech se přijeli podívat. Když jsem hrál před tím v Turecku nebo v Anglii, nikde nikdo osobně nebyl. Já tohle už považuju za dobrý krok nových trenérů reprezentace.

Nebyl jste někdo z toho zklamaný, že o vás nebyl vlastně zájem?

To víte, že jsem o tom kolikrát přemýšlel. Vlastně ještě tehdy, když jsem hrál za Trabzonspor, tak jsme hráli dokonce Ligu mistrů. Ale zájem, nebo telefon, nic neproběhlo. V takových chvílích to bylo trochu zklamání. Teď jsem rád, že to je jinak.

Jaký dojem na vás dělá pan Šilhavý a nový tým?

Od prvního momentu, kdy jsem přijel, to na mne dělá dobrý dojem, všechno. Atmosféra mi přijde dobrá, je tu takový svěžejší vzduch. Je to o tom, abychom vytvořili dobrou partu, od prvního trenéra po posledního hráče.

Dá se to nějak specifikovat to, co myslíte tím „svěžejší vzduch“?

To jsem vám dal spojení! Já bych to nechtěl rozebírat do detailů. Každý si udělá obrázek sám. První signál byl, když se udělal večer, kdy se dělal takový teambuiding. Nikdo neležel na pokoji, byli jsme spolu, bavili jsme se o všem možném. Už to byla dobrá věc.

Probíraly se i poslední zápasy?

To taky, ale také to, jak se komu daří v klubech a jak se žije.

Brali vás sem trenéři hlavně jako stopera, nebo s vámi počítají i na krajích obrany?

To já teprve uvidím. Ale i já jsem si říkal, že se na stoperu cítím dobře, hraju tam pravidelně. Byl bych i raději, kdybych hrál na středu obrany.

Cítíte na středu hřiště šanci si zahrát?

Je pravda, že napravo je větší konkurence. Já se cítím sám na hřišti na středním obránci nejlépe, odehrál jsem tam nejvíc zápasu. Na kraji jsem jenom zaskakoval.

Vloni jste sezonu na poslední chvíli zachraňovali, teď je to lepší, čím to je?

No v loňské sezoně přišli hvězdní hráči, Menez, Nasri. Nevydrželi ani celou sezonu, museli jsme si s tím pak poradit sami, naštěstí jsme to zvládli a sezonu zachránili. Teď po osmi kolech máme dost bodů.

Výhra na Besiktasi byl asi velký zážitek…

Tam se moc nevyhrává, byli jsme myslím první tým, který tam od rekonstrukce stadionu, vyhrál v lize. To bylo před několika lety.

Trenér Korkmaz, který je legendou Galatasaray, měl asi obrovskou radost.

Oni ho tam berou jako bývalého fantastického hráče, je to velká persona, dělal dlouhé roky kapitána Galatasaray. Jako trenér teď teprve začíná.

Býval to velký bojovník, působí tak i jako trenér?

Proto si ho lidi váží. My máme vztahy dobré, vycházíme spolu dobře. Jako bývalý obránce po mne samozřejmě všechny věci, které tam mají být, po mne chce. Je to takový perfekcionista, mám to v tomhle náročnější. Má mi víc co říct, než útočníkům.

Jak je to s tím vstřeleným gólem, připsali vám ho?

Některé servery ano, byl to takový center, já jsem to tečoval, ale nevím, jestli si toho všichni všimli. Je to jedno, zápas jsme vyhráli 1:0 a gól rozhodl, nejsem takový, že bych se tam letěl o to hlásit.

V reprezentaci jste dal gól přoi své premiéře hned po sedmi minutách…

No já moc gólů nedávám, ale když už ho dám, tak to stojí za to. I v Lize mistrů za Trabzonspor na Interu Milán to asi nikdo nečekal. Kéž by to zase vyšlo a zase tam něco spadlo.

Nedávno se stal otcem, tak že se daří na všech frontách…

7. října jsme měli výročí svatby, teď máme dvouměsíčního syna. Kdo to nezažil, tak nikdy nepochopí, jak pěkný to je zážitek. 1. srpna manželka rodila, prvním ranním letem jsem letěl domů, pobyl jsem pár dnů v Česku. Bylo to těžké odletět, musel jsem se vrátit do práce, začala sezona. Teď poletíme spolu zpátky do Turecka, na to se hrozně těším.

Je Sebastien hodný, spí v noci?

Je, v pohodě se vyspíme. Nemáme žádný problém, už jsem doma říkal, že v Antalyii seženeme všechno, že to není potřeba to kupovat tady. Navíc je tam ideální počasí, nejsou horka. Ideální čas tam přiletět.

Jaká byla vlastně česká svatba v Turecku?

Byla hodně netradiční, i starosta Antalye, který nás oddával, nám říkal, že to bylo poprvé, kdy oddával oba ze zahraničí. Všechno proběhlo skvěle, využili jsme hotelu našeho prezidenta klubu, padesát hostů z Česka, svatba byla v sobotu, proběhlo to parádně.

Došlo i na slivovici?

Vezla se, museli jsme Turky nachystat na to, co to je. Oni mají rakiji, ale slivovice, to je přece jenom někde jinde. Ale zvládli to. Bylo to dobré, všechny tradice jsme zvládli. Jeden Turek chtěl rozbitý talíř hned uklízet, bylo těžké jim vysvětlit, že si to musíme udělat sami.

Můžeme se ještě vrátit k tomu, co jste zažil v Antalyasporu? Jaké to bylo po tom, co odešel Eto´o?

Odešel ve chvíli, kdy jsme na tom nebyli moc dobře. Měli jsme jen sedmnáct bodů po podzimu. Byli jsme hození do vody, poradili jsme si s tím, sezonu jsme zachránili. To se nám povedlo. Teď jsme v jiné situaci, máme dobrou partu, zdravou. Děláme výsledky.

Kolik chodí na domácí zápasy lidí?
Patnáct, dvacet průměrně. Na Galatasaray bylo 27. Kapacita je třicet.

V útoku spoléháte hodně na Doukaru?

Ano, ale přišel ještě na hostování Mevlüt Erdinç z Basaksehiru, je to bývalý reprezentant Turecka, je to taky velmi dobrý hráč. Byl teď zraněný, tak nám nemohl pomoci, ale on nám ještě pomůže.

V minulé sezoně jste odehrál všechny zápasy, jste za to rád?

My ale nehrajeme anglické týdny, takže se to dá odehrát, z vytížení mám velkou radost. Je to pro mne velice důležité, je to dobré.

Na co jste si vzpomněl, když jste se po tak dlouhé době vrátil na Slavii, kde jste trénovali?

Měl jsem plnou hlavu vzpomínek na to, jak jsem tam ve dvaceti letech působil. Všechno se mi to vybavilo jako by to bylo včera.

Máte čas sledovat, jak se daří bratrovi Tomášovi?

To sleduju pozorně! Má dvě branky a čtyři asistence, což si myslím, že je za dva měsíce hodně dobrá bilance na levého obránce. Doufám, že se mu splní sen si zahrát ligu.