Vyhledávání
| autor: Ondřej Zlámal

Omluva fotbalovému pánubohu

P1500405.JPG foto: Ondřej Zlámal

Milý všemohoucí a prozřetelný fotbalový panebože, přijmi prosím moji pokornou omluvu.

Je pro mne velkou ctí, že čteš moje blogy, píšu si je víceméně pro zábavu. Vím, že jsem si v tom posledním neměl stěžovat, že se v Plzni nic nedělo a že to byl jednoduchý zápas. Už to nikdy neudělám, člověk si stěžovat opravdu nemá, hlavně, když má tak krásnou práci, kterou mi někteří lidé právem závidí.

Já vím, že jsem si zasloužil vytrestat. A to hned na zápase Admiry s Libercem. Jen bych si s pokorou dovolil polemizovat, zda tvá akce v tomto směru byla přiměřená.

Chápu, že se může zranit hlavní rozhodčí. To byla od tebe jen taková malá rozcvička.

Chápu, že světla na stadionu mohou vypadnout. Ale že se pak hledá pojistka, která je zase nahodí, a že to trvá 33 minut? Dobře, viděl jsi, jaký sprint za rozhodčími jsem v tom mém saku předvedl. Dobrých 800 metrů, škoda že v Riu není už v nominaci místo.

Že to vypadlo podruhé, tak to už jsi pomalu přehnal. To, že světla naskočila, když jsem byl 800 metrů od svého laptopu? To beru jako dobrý vtip, když nemůžeš, přidej. V tom obleku se sice blbě běhá, ale sleduj, že si už nestěžuju.

Pak ten fanoušek, co tam vletěl na hřiště…no taky se to stává. Prý je to zrovna nějaký magor, který běhá na všech zápasech a má to jako zábavu. Uznej, hodně pitomé hobby v dnešní době plné zákeřných útoků šílených vrahů.

Už jsem si myslel, že bude konec, když ta světla vypadla zas. Že se Vastič rozhodne chytit za krk Navrátila a dostane ve tmě červenou, to jsem naštěstí stačil zpozorovat, byl jsem totiž na filmu Pěsti ve tmě. A už jsem byl ve střehu.

Nic dalšího už se nestalo, i když kolegové na novinářské tribuně nestihli uzávěrku a nějaký vtipálek tam říkal, že čeká, kdy na hřiště vběhnou divočáci.

Tak se ještě jednou moc omlouvám za tu nepokoru. Jsem tvůj věrný služebník. Už si nebudu na nic, nikdy stěžovat. Slibuju.