Nová pýcha Petrohradu hostí finále Konfederačního poháru

foto: Getty Images/FIFA.com

Když jsem v roce 2014 přijel studovat do Petrohradu a poprvé od kolejí uviděl rozestavěný nový stadion (byť to bylo vzdušnou čarou několik kilometrů), představoval jsem si, jaké by asi bylo vidět uvnitř tohohle kolosu aspoň jeden fotbalový zápas. Byť tehdy ještě vypadal jako obří salátová mísa posazená na břeh moře, už tehdy svou monumentalitou vzbuzoval údiv. Na jaře letošního roku „Zenit Arena“ nebo taky „Pitěr Arena“ konečně otevřela své brány a v neděli 2. července v ní díky programu FOOTBALL FOR FRIENDSHIP navštívím finále Konfederačního poháru mezi Čile a Německem.

Otázkou ale zůstává, co bude se stadionem mimo velké turnaje. Jeho zamýšlený hlavní nájemce, tedy místní Zenit, se už totiž nechal slyšet, že by se do drahého a na ruskou ligu zbytečně velikého stadionu raději vůbec nestěhoval…

Pravda, starý stadion Petrovskij už dnešním nárokům příliš Nevyhovuje. Vejde se na něj jen něco málo přes 20 tisíc lidí, má atletickou dráhu, ale zato nemá střechu, což hlavně v ruské zimě způsobuje jistý diskomfort. Kromě toho mu chybí prakticky jakékoli zázemí (tiskové středisko se při větších zápasech musí přesouvat do stanu, VIP prostory do lodi na Něvě) a jeho umístění na malém ostrově ze tří stran obtékaném řekou a přístupném po jediném mostě jistě neusnadňuje potenciální evakuaci.

Upřít se mu ale nedá jedinečné kouzlo. Jeho obří světla jsou součástí panoramatu města, jeho sloupy v korintském stylu (exteriér stadionu pochází z 50. let) se krásně lesknou ve vodách Malé Něvy, stojí prakticky v centru (od slavné Ermitáže se k němu dá svižnou chůzí dojít bratru za dvacet minut) a v zimě se od něj mohli fanoušci po zamrzlé řece klouzat až domů.

To nový stadion se také shlíží ve vodách Malé Něvy. Spolu s KAD – tedy nedávno otevřeným obchvatem města probíhajícím z velké části po mostech nad Finským zálivem – a rozestavěným mrakodrapem „Lachta centr“, který se má za rok stát nejvyšší budovou Evropy, navíc vytváří vskutku futuristickou podívanou. S dostupností už je to ale horší. Než bude prodloužena zelená linka metra (což má být údajně do mistrovství světa hotovo), je nejbližší stanice „Krestovský ostrov“ vzdálená přes 2 km.

Říkáte si, že je na Rusko docela úspěch, že nová aréna stojí více než rok před konáním samotného mistrovství? Že při olympiádách v Soči, v Riu, nebo při minulém mistrovství světa v Brazílii se stadiony dokončovaly doslova v předvečer zahájení akce? Pak vězte, že Zenit Arena se začala stavět už v roce 2006, měla být dokončena v roce 2008, pak v roce 2011 a nakonec její stavba trvala přes deset let. A odpovídají tomu i náklady. Ty se vyšplhaly vysoko nad miliardu dolarů (samozřejmě několikanásobně více, než tvrdil původní rozpočet) a podle některých zdrojů tak jde o vůbec nejdražší stadion na světě.

Obrovské problémy znamenala pro jeho výstavbu hlavně krize, která nastala po ruské anexi Krymu a začátku války na Ukrajině v roce 2014. Propad rublu totiž donutil ruskou vládu snižovat rozpočet na přípravy mistrovství (už dříve snižovali Rusové počet stadionů pro mistrovství i plánovanou kapacitu některých z nich), výrazně zdražil dovážené zahraniční materiály a znamenal i odliv levné pracovní síly z postsovětských zemí střední Asie, na které je závislá velká část ruského stavebnictví. Stovky Uzbeků či Kyrgyzů tak na staveništi museli vystřídat Rusové, kteří jsou výrazně dražší, nebo dělníci ze Severní Koreje, přičemž odhalení jejich životních podmínek v Rusku skončilo obřím skandálem.

Zenit už na stadionu odehrál dva zápasy jarní části ligy, stěžoval si ovšem na špatný trávník (vysouvat mimo arénu se nemůže kvůli dočasným stavbám pro zázemí Konfederačního poháru) i na vysoké náklady (na každý zápas více než dvojnásobné oproti starému stadionu). Na Zenit sice v minulé sezoně chodilo v průměru přes 18,5 tisíce lidí, kteří na Petrovském umí vytvořit pekelnou atmosféru, ovšem v nové aréně s kapacitou 68 tisíc lidí se tento počet snadno ztratí.

Peníze sice pro Gazpromem zaštítěný Zenit nejsou příliš velký problém (pro nového kouče Roberta Manciniho začal opět nakupovat zvučná světová jména), přesun na nový stadion, který nedokáže naplnit ani ze třetiny, by pro něj ale i tak mohl znamenat problém. Uvidí se tak, jestli Zenit Arenu nečeká po příštím mistrovství světa (a zápasech EURO 2020) pomalé chátrání zpomalované jen kosmetickými opravami v případě dalších velkých akcí. Koneckonců, některé jeho části, které se začaly stavět před 11 lety, by prý rekonstrukci potřebovaly už nyní…