Michal Seidler: Rešetár s Vnukem měli také dobrou sezonu

foto: Jan Tauber

Futsalistou roku 2019 se stal v neděli na Žofíně v rámci 18. Galavečera Grassroots Michal Seidler ze Sparty. Krátce po skončení vyhlášení odpovídal na naše dotazy.

Michale, moc vám blahopřeji k šestému ocenění. Neomrzí se to? Je to pro vás stále výzva?
„Určitě se to neomrzí. Myslím si, že každý hráč chce po vítězství vyhrávat dál. Já jsem hlavně moc rád, že mi drží zdraví. To, že jsem mohl na Žofíně stát a vyhrát první cenu už je jen taková třešnička na dortu.“

Byla letošní obhajoba náročná?
„Byla to rozhodně náročná obhajoba, protože Tomáš Vnuk i Lukáš Rešetár měli velmi dobrou sezonu.“

Pro vás to také nebyla vůbec špatná sezona, že? Se Spartou jste vybojovali první historický titul a zahráli si Ligu mistrů.
„Abych řekl pravdu, tak to byla asi jedna z mých nejpovedenějších sezon, protože se nám podařilo vyhrát titul, který dlouhou dobu vyhrávala Chrudim. Dále jsme vyhráli i český pohár, s reprezentací jsme postoupili do další kvalifikační fáze a hráli jsme Ligu mistrů, takže si myslím, že to bylo super.“

V Lize mistrů jste dokázali třikrát zvítězit v domácích zápasech a postoupit do elitní skupiny. Byl to pro vás velký úspěch?
„Ano, to byla ta hlavní část, kterou jsme zvládli velmi dobře, i když jsme měli docela těžké soupeře. Všichni si mysleli, že tím proklouzneme jak nic, ale ukázalo se, že všechny tři týmy byly silné. Jeden ze zápasů jsme hráli proti Bielsko-Biala, ve kterém jsem před rokem a půl působil, takže jsem byl strašně rád, že jsme to zvládli.“

Později jste si zahráli proti Barceloně. Utkání skončilo 2:1 pro Katalánce a do poslední chvíle jste bojovali o remízu. Jaký to byl pro vás zážitek?
„Myslím si, že to byl zážitek pro každého. Hráli jsme proti dle mého názoru nejlepšímu celku v Evropě. Mě, Tomáše Drahovského a Gabriela Ricka trénoval v Maďarsku kondiční trenér Barcelony, takže jsme se před zápasem trochu popichovali. Zahráli jsme s nimi dobrý výsledek a byl to velký zážitek.“

Zdá se, že je semifinále Ligy mistrů pro české týmy zakleté. Chrudim se tam nikdy nedostala a vám se to teď také nepovedlo. Je to pro český futsal nedosažitelná meta?
„Tak abych řekl pravdu, je to na českou ligu velmi těžká meta, protože k tomu dostat se do semifinále musíte mít opravdu velké štěstí. V každé skupině elitní fáze jsou dva nebo tři týmy, které jsou na vrcholové úrovni, abyste postoupili museli byste třikrát vyhrát a k tomu by byla potřeba hodně velká porce štěstí.“

Vy jste na pódiu řekl, že byste chtěl mít titul mistra světa. Věříte si tedy v postup i následný úspěch na závěrečném šampionátu? (smích)
„Já jsem to řekl jenom tak v uvozovkách, protože se mě moderátor zeptal, jakou trofej ještě nemám, takže jsem říkal, že kdybychom vyhráli s reprezentací titul mistrů světa, tak by to bylo úžasné.“ (smích)

Teď vás čekají kvalifikační duely v Brně. Vy v prvním utkání nebudete hrát. Jak vnímáte vaší kvalifikační skupinu?
„Já bohužel nebudu hrát první zápas kvůli kartám. Dále bohužel nebudeme mít Lukáše Rešetára a Libora Gerčáka v brance, což jsou také velké ztráty, takže to bude hodně těžké. Ten první zápas hrajeme proti Slovinsku, které je velmi nepříjemné a poté máme Rumuny a Kazachy. Je to určitě hratelná skupina, ale zároveň je velmi obtížná. Postoupit může kdokoliv, ale já doufám, že to zvládneme.“

Jak se to stalo, že jste dostal karetní trest?
„Nafasoval jsem dvě žluté karty. Tu druhou jsem dostal v zápase s Portugalskem. Trenér mě sice před zápasem upozorňoval, abych se vyvaroval nějakých faulů, ale nastala tam situace, kdy jsme ztratili balon, jejich hráč si ho předkopl a já se mu postavil do cesty. Rozhodčí poté bohužel vytáhl kartu.“

Postup s reprezentací je určitě jasný cíl. Ale jaké jsou vaše cíle se Spartou? Bude obhajoba titulu těžší než jeho loňský zisk?
„Určitě to bude těžší. Chrudim, Plzeň i Teplice jsou teď horkými kandidáty na titul a určitě nám to nebudou chtít nechat zadarmo.“