Služby
| autor: Ondřej Zlámal

MAREK JAROLÍM: CHCI MÍT Z FOTBALU RADOST

PJml_35204.jpg foto: Pavel Jiřík

Jednou z nových tváří v dresu Bohemians Praha 1905 je třicetiletý záložník Marek Jarolím. „Mám z týmu velmi dobrý dojem. Věřím, že kvalitu ukážeme i v lize,“ říká. V rozhovoru před začátkem jarní sezony se vrátil i ke svým zkušenostem z angažmá v čínském klubu Hangzhou Greentown.  

Jak se váš příchod do Vršovic vůbec seběhl?

Byla to jediná možnost, která mne oslovila. Měl jsem nabídku z Kazachstánu, ale ta mne nelákala. Dobrodružství jsem si už užil v Číně, kde to sice bylo zajímavé, ale už to stačilo. Nabídka Bohemky byla pro mne to nejlepší. Nebylo o čem dál přemýšlet. Navíc budu doma v Praze s rodinou.

Čeká vás boj o záchranu, už jste ho někdy zažil?

Všude se o něco hraje. Pokaždé je člověk pod tlakem, v každém utkání. Stejné to bude tady. Může se nám povést několik zápasů v řadě a můžeme být v klidnějších vodách a hrát úplně o něco jiného. Našel jsem tady kvalitní tým. Jde jenom o to, abychom kvalitu prokázali na hřišti.

Jaký máte pocit ze stávající kádru Bohemky?

Dobrý, nechci to zakřiknout, ale myslím si, že je to zajímavě poskládané mužstvo. Teď potřebujeme nasbírat body a ještě víc situaci uklidnit.

Vystřídal jste už osm klubů v Čechách, to je už slušná sbírka.

Tak nějak se to sešlo. Nebylo to vždycky z mé vůle klub měnit. Zase mám zkušenosti, které má málokdo.

Jak vzpomínáte na angažmá v Číně?

Jenom v dobrém. Chtěl jsem si zkusit zahraničí, spíš sice někde na západě Evropy, ale na to každý nemá štěstí. Byl jsem rád i za tuhle nabídku, byla to velká zkušenost. Po profesionální i životní stránce. Fotbalové zázemí a zajištění, skvělé podmínky. Ve fotbale jsou tam peníze a bylo to tam vidět.

Kolik chodilo na zápasy lidí?

Záleželo na tom, jak kde. Když se hrálo s Pekingem nebo v Kuang-čou, kde trénuje Marcello Lippi, tam chodilo třicet, čtyřicet tisíc. My jsme měli šedesátitisícový stadion a v průměru návštěvu deset tisíc.

Jaká tam byla kvalita zahraničních hráčů?

Na soupisce mohlo být pět hráčů ze zahraničí. Proto byli kvalitní, jako například Drogba a další hvězdy, úroveň fotbalu byla vysoká.

Naučil jste se něco čínsky?

Jenom takové ty základy, pozdrav, něco si objednat. Ale už to zapomínám. Jinak je to velká výhoda, pokud se Evropan čínsky naučí. Je to strašně těžké, bylo by na to potřeba víc času.

Máte z Číny nějaký kuriózní životní zážitek?

Hlavní je počet lidí. V mém městě žilo sedm milionů lidí,  a bylo padesát minut od Šanghaje, který má dvacet šest milionů. Jsou to masy lidí, kamkoliv jedete.  Dopravní předpisy, jaké tady známe, to tam nemají.

Vraťme se k Bohemce, přišel jste jako tvůrce hry?

Věřím, že mne nebudou chtít předělávat, že budu mít svoii roli v záloze, při standardkách. Chci týmu pomoct, mít z fotbalu radost.

Myslíte si, že můžete hrát spolu s Bratanovičem, nebo se budete střídat?

To je otázka pro trenéra. Je to dobrý, tahový hráč, myslím, že bychom si fotbalově rozuměli i kdybychom hráli vedle sebe.

Kolikrát už jste v Ďolíčku hrál si vzpomenete?

Nějak to tak vyšlo, že když jsme na Bohemku narazili, tak to bylo na Strahově a v Edenu. Až vloni s Libercem jsem tu hrál. Ale jako malý kluk jsem do Ďolíčku chodil hodně na fotbal se dívat. Atmosféru znám, těším se na ni.

Nemáte trochu obavu, že vám budou fanoušci trochu vyčítat angažmá ve Slavii?

To záleží na lidech. Každý má nějakou takovou minulost. Snad to není taková minulost, jako kdybych někoho zabil. (smích).