Lukáš Pokorný: Snad jsem ostudu neudělal

foto: Ondřej Zlámal

Lukáš Pokorný prožívá vynikající začátek sezony. S Libercem se probil do UEFA Europa League, dočkal se i pozvánky do reprezentace. Je příkladem hráče, který je plný motivace a který si takové příležitosti neuvěřitelně váží. V rozhovoru prozrazuje i to, jak individuálně trenér Karel Jarolím s hráči před zápasem s Arménií pracoval.

Jak jste si svoji premiéru užil?

Já jsem se hodně těšil. Od chvíle, kdy jsme odehráli zápas proti Příbrami jsem nemyslel na nic jiného. Doufal jsem, že to dopadne dobře a jsem hrozně rád, že jsme vyhráli i za svůj výkon. Snad jsem neudělal ostudu. Užil jsem si to.

Splnil zápas vaše očekávání?

Já si to před zápasem vždycky představuju, jak by to mohlo vypadat. Byl jsem lehce nervózní, ale to by bylo špatně, kdybych nebyl. Víc jsem se na to ale těšil. Hrál jsem takový zápas poprvé v životě, když hrála hymna, tak mne mrazilo v zádech. Krásný zážitek.

Od Marka Suchého jste dostal nějaké rady?

My jsme se bavili hned po tom, co jsme se dozvěděli, že budeme hrát spolu. Hned jsme se domlouvali, co od sebe čekat. Je to výborný fotbalista i výborný kluk. Hrálo se mi s ním dobře.

Nevylekala vás žlutá karta, kterou jste dostal poměrně brzo?

No říkal jsem si, že by to bylo špatný dostat do poločasu druhou kartu, trochu jsem na to myslel. Ale já jsem ten faul musel udělat. Věděl jsem, že bych ho už nestihnul.

V prvním poločase se sestava mohla blížit základu proti Irsku…

Já to nechci ještě komentovat. Musím ještě makat na tréninku, abych trenérovi ukázal, že si to zasloužím, ale byl bych samozřejmě rád.

Dostali jste od trenéra pokyny, jak rozehrávat z obrany míče na jeden, dva doteky a nenakopávat je?

Měli jsme modelový trénink, trenér to po nás chce. Docela nám to vycházelo. Hraje se to dobře, když je na středu Pavlas s Vláďou Daridou. Rozehrávku nám hrozně ulehčili, podrží oba balon a nebojí se hrát. Pokyn od trenéra byl, abychom to hráli co nejkonstruktivněji.

Méně se taky naběháte…

Je to samozřejmě lepší, soupeře to samozřejmě taky tolik nebaví, navíc my si na balonu taky odpočineme. Znám to i z té druhé strany, když člověk běhá bez balonu.

Na své spoluhráče jste volal přezdívkami a to i na ty mazáky, to jste tak rychle zapadl do party?

Měli jsme individuální pohovory, trenér po mně chtěl, abych nebyl zaleklej, abych obranu dirigoval tak, jak jsem byl zvyklý z Liberce. Respekt samozřejmě pořád mám, jsou to top hráči, kteří tady v Čechách jsou. Ale moje práce je řídit obranu, jak nejlépe umím.