LIGOVÝ ZÁPISNÍK REPREZENTAČNÍHO ASISTENTA KARLA KREJČÍHO

Pohárové finále

Máme za sebou poslední ligové kolo. Ještě než se pustím do jeho hodnocení, vrátím se krátce k finále českého poháru, které jsem rovněž viděl přímo na stadionu v Mladé Boleslavi. Severočeské derby mělo rozhodně náboj. Jablonec byl pro všechny jasným favoritem, jenže Liberec se především ve druhém poločase hodně zvedl, měl čtyři jasné šance a nakonec zápas dotáhl do penaltového rozstřelu, jenž je vždy loterií. Musím uznat, že vítězství Liberce bylo asi zasloužené, v tomto zápase byl na hřišti živější a možná mu pomohlo, že obětoval ligový zápas v Jihlavě a odehrál jej víceméně s náhradníky. Ve finále pak působil svěžejším a dravějším dojmem.

Pavelka a Bakoš

Hodně mě zaujal výkon Davida Pavelky, jenž nosí v Liberci kapitánskou pásku, snesl určitě vysoké měřítko. Po Skalákovi je to vlastně druhý hráč, který odešel ze Sparty a teď září v jiném klubu. Pokud se mu vyhnou zdravotní problémy a bude takto pokračovat, jistě je zajímavý i pro reprezentaci.

Vyrovnávací branku Liberce obstaral útočník Marek Bakoš, kterého velmi dobře znám ze společného působení v Plzni. Letos slaví zisk titulu i poháru a já mu to přeju. Mára je obrovský profík, poctivý a charakterní kluk, navíc je gólový. Není sice až tak rychlostně vybavený, ale zase je to typický koncový hráč do vápna. S Pavlem Vrbou jsme se o něm během finále bavili a shodli se, že kdyby se v nevyužitých šancích Delarge či Luckassena objevil on, určitě by to skončilo gólem.

Holenda uspěl

V sobotu jsem seděl na tribuně ve Štruncových sadech, kde se předával pohár pro mistra ligy. Pro diváky to musel být perfektní zážitek, atmosféra byla výborná a na fotbal se dalo dívat i zásluhou velmi slušného výkonu hostů z Příbrami. Nevím, jestli hosté znali výsledek průběžné hraného duelu Mladé Boleslavi, s níž se na dálku přetahovali i poháry, ale celkově se hrál takový bezstarostný fotbal. Nastoupil i Pavel Horváth, který se loučí a vedl i mistrovské oslavy – tohle on řídit umí perfektně.

Překvapením jara nejen pro mě jsou výkony Honzy Holendy. Asi nejlépe to vystihuje ocenění klubu, který mu nabídl a uzavřel s ním novou smlouvu. Přicházel do Plzně v určité pozici, dokázal se prosadit v konkurenci Mahmutoviče, Tecla, Chramosty a je v základní sestavě. Na svou stranu si naklonil i plzeňské fanoušky. Pamatuji si ho ještě z dorostu, vždy měl čich na góly a navíc bych u něj vyzdvihl obrovskou pracovitost, obětuje se pro mužstvo. Mohu ho třeba srovnat s Tomášem Wágnerem – ten je sice asi gólovější, ale Holenda pracovitější.  Jsem zvědavý, jak bude vypadat na evropské scéně. Pokud naváže na současné výkony, nebránili bychom se ani jeho povolání do národního týmu vždyť útočníci jsou u nás nedostatkovým zbožím. Uvidíme tedy, co ukáží evropské poháry, které jsou pro všechny hráče prověrkou.

Lafata králem a teď Island

Na závěr bych chtěl pogratulovat Davidovi Lafatovi k titulu pro nejlepšího střelce ligy. Pokud tuto cenu získáte počtvrté, jen to potvrzuje obrovskou kvalitu. Je to pozitivní zpráva i pro reprezentaci. Věřím, že Lafi je dobře naladěný a nějaký ten gól si schoval i na kvalifikační zápas na Islandu, který se rychle blíží. V tomto týdnu mě úterý čeká rozlučka Pavla Horvátha, poté příprava na Island. Z obou událostí se pokusím i pro vás připravit pár postřehů.

Přeji všem úspěšný týden.

Karel Krejčí