Kateřina Svitková: Největší zápas kariéry

foto: Foto: Ondřej Zlámal

Trenér Anton Mišovec nechtěl o jejím významu pro tým příliš mluvit, přesto je příznivcům jasné, že devatenáctiletá reprezentantka Kateřina Svitková velkou nadějí českého ženského fotbalu. Zahrává standardky, kope nebezpečné rohy, zakládá útočné akce, střílí z dálky. Na utkání s Zvezdou 2005 se slávistická záložnice těší jako na zatím největší výzvu své kariéry.

Kam se dá významem zařadit čtvrteční zápas?

Určitě to bude největší zápas v mé kariéře, strašně se na něj těším. Doufám, že ho zvládneme k naší spokojenosti a pomohou nám naši fanoušci.

Bude to těžší zápas než s Brondby?

Určitě mají větší kvalitu, bude to těžší. Trenér už nám některé věci řekl, podrobně se budeme přípravě ještě věnovat.

Jakou máte zkušenost vy osobně s ruským fotbalem?

Bohužel žádnou, ani v mládežnických kategoriích jsem se s nimi nesetkala.

Mohou vás podcenit? Myslíte, že vás budou nějak osobně bránit?

Jestli viděli náš výkon z derby a předchozí zápasy, tak si na nás dají velký pozor, na nás na všechny.  Hrajeme týmově. Máme dobře rozehranou sezonu.

Hodně toho při zápase naběháte, nechala jste si síly i na Ligu mistryň?

Mně to nepřišlo, že bych právě v derby toho nějak moc naběhala. Máme dobré zázemí, dobře se o nás starají, budeme všechny připravené.

Mohou rozhodnout ve čtvrtek standardky?

Myslím si, že to nebude snadné, Rusky jsou vysoké. Věřím ale tomu, že předvedeme kombinační akce, vstřelíme z nich nějaké branky.

V Permu vás čeká velká zima, jak se s tím srovnáte?

Tam bude zima, už jsme se dívaly na internet, kolik je tam mínus….už se bojíme. Jsme v týmu docela zimomřivky. Musíme rozhodnout už v prvním utkání.

Jaké to pro vás je zahrát si na hlavním stadionu?

Eden je nádherný stadion, ale je větší než naše umělka, naběháme toho víc. Pro mě to je návrat na umělku jako jít hrát na půlku hřiště (směje se). Naši fanoušci jsou ale nejlepší v republice. Jsme rádi, že na nás chodí, doufáme, že jim jejich podporu vrátíme.

Stačíte je vnímat?

Já jsem zabraná do hry, tak to skoro neslyším. Ale určitě vnímám, když mne povzbuzují, když jdu kopat standardku, to je super, pomáhá mi to.

Kolik lístků jste potřebovala pro svoji rodinu?

Skoro celá rodina, pořád mne podporují. Pokud se nedostanou sem, budou to sledovat na internetu.