KAREL RADA: Fotbalistky dávají do hry víc srdce

Jako první trenér dovedl reprezentační tým fotbalistek na závěrečný turnaj UEFA EURO. Trenér Karel Rada stojí před další výzvou – připravit nový tým na šampionát, který se bude konat příští rok u nás v České republice.

Co vám ukázala účast na WU17 EURO v Bělorusku?

Mohli jsme si zahrát s opravdovou špičkou, ve skupině jsme měli Španělsko a Německo, tedy oba pozdější finalisty. Pro holky to byla obrovská zkušenost. Viděli jsme, jak týmy pracují, jak se EURO pořádá. Nastupovali jsme s velkým respektem k soupeřům. Víme, že v ženském fotbale je rozdíl mezi špičkou a ostatními týmy ještě propastnější.

Dá se to nějak dohnat?

Snažíme se, zakládají se akademie, velkým impulzem bude i EURO u nás, které nás čeká příští rok. Těžko se sice za jeden jediný rok vyrovnáme světové špičce, ale budeme se snažit. Jak jsem řekl, budeme mít prostor v akademiích, kde se bude trénovat jeden týden v měsíci, na tom, abychom se v různých věcech zlepšili.

V Bělorusku jste změnili historii ženského fotbalu, přesto stále čekáme na první střelkyni na EURO, nemrzí to, že jste nedali gól?

Samozřejmě, že nás to mrzelo. Chtěli jsme si užít oslavu gólu na mistrovství. Byla to tam jednou velká škoda, dali jsme gól proti Německu, bohužel došlo k nedorozumění – rozhodčí signalizovala nepřímý kop. Pak už ruku měla dole, my se trefili, ale gól neplatil. Na druhou stranu ta utkání byla tak náročná a těžká. Šance jsme měli, nebylo jich moc, ale nevyužili jsme je.

Poprvé postoupit a hned taková skupina, není to pech?

My jsme se modlili před losem, abychom nedostali jen top týmy. Bohužel to nevyšlo. Na druhou stranu pro nás dobře. Měli jsme možnost si zahrát proti těm nejlepším – je to do budoucna pro holky obrovská zkušenost.

UEFA EURO je také společenská událost, obstály holky i na této úrovni?

Bylo to připraveno se vším všudy, UEFA měla nad organizací velký dohled, holky prošly i školeními a semináři. Viděly, že je to také společenská událost. Byli jsme se například podívat na sportovním gymnáziu, kde jsme byli váženými hosty. Bylo to všechno zajímavé, určitě to dodalo všem další motivaci, obstáli jsme i na této úrovni.

V roce 96 v Anglii jste měli podobný los na EURO, říkal jste o tom svým svěřenkyním?

Občas to s kolegy naťukneme tu naši historii, je pravda, že měli jsme tehdy podobnou skupinu. V ženském fotbale jsou ale ty rozdíly opravdu propastnější. To se překonává těžko.

Co vás čeká teď před šampionátem u nás?

Pro mne je hlavní to, že máme prostor se v akademiích potkávat. Prověří nás dobří soupeři v přípravě, uvidíme měřítko. Chceme se těm nejlepším herně vyrovnat.

Po mužském fotbale se vám osobně nestýská?

Já jsem se dal na ženský fotbal a baví mne. Mám tu svoji rozdělanou práci a nic jiného mne neláká. U holek se projevuje ve hře přece jenom víc srdce, jsou do toho v dobrém slova smyslu zažrané, mají fotbal rády. To mne na tom baví.