Karavajev svoji branku ani neviděl

foto: Ondřej Zlámal

„Otočil jsem se a běžel jsem k naší bráně,“  přiznal střelec úvodní trefy zápasu Sparty s Příbramí Vjačeslav Karavajev,“ nečekal jsem, že to může být gól,  takže jsem to, jak spadl míč do sítě ani neviděl. Ale nezlobím se, byla to důležitá branka, pomohla nám,“ usmál se.

Běžela osmnáctá minuta a byla to taková ta rána, kterou někdy obránci posílají na branku jenom proto, aby neriskovali riskantní rozehrávku a nezpůsobili protiútok.  K brankáři Hruškovi sotva doletěla. Přesto skončila v síti. Minela roku.

I trenér Sparty David Holoubek přiznal, že v danou chvíli v duchu začínal Karavajeovii jeho řešení vyčítat.

„Viděl jsem ho, jak střílí z úplně nesmyslné vzdálenosti, přišlo mi, že je to zbytečná střela, že to bylo spíš ještě do nějakého postupného útoku, nebylo to ještě připravené. Když to tam Alešovi takhle propadlo, tak to jsem byl zase rád.  Ale takové góly mu nepřeju,“ popsal situaci,  která srazila poslední tým tabulky do kolen.

Brankáři Aleši Hruškovi se o jeho chybě samozřejmě nemluvilo snadno.   „Co k tomu mám říct? Byl to gól a konec zápasu pro nás. Vymlouvat se nemá cenu. I kdyby ten míč skočil...propadlo mi to mezi nohama, já jsem chytal balón a už jsem ho chtěl rozehrát.  Dva dobré zákroky nikoho nezajímají, tohle skončilo v brance, konec,“ popisoval krušný moment.

„Jak to hodit za hlavu? Je dvanácté kolo, patláme se v tom, jako zkiušenější hráč to chcete podržet a uděláte tohle, to snad ani za hlavu hodit nejde. Děláme takové chyby, které snad ani nejde nepotrestat. Jsme tam, kde jsme, díky sami sobě.“

I takové branky k fotbalu patří, jsou odměnou pro odvážné střelce a noční můrou brankářů. Ta z Letné přišla pro Příbram v tu nejhorší možnou chvíli.