Česká U19 pojede na UEFA EURO do Gruzie, zaslouženě!

foto: Foto: Ondřej Zlámal

Bulharsko, Anglie, Německo, Holandsko, Portugalsko a Švédsko budou společně s domácí Gruzií soupeři svěřenců trenéra Jana Suchopárka během červencového UEFA Under-19 EURO. Los se uskuteční 13. dubna ve 12 hodin. Systém je jednoduchý – tři zápasy ve skupině, semifinále a finále.

Zajímavostí je určitě to, že jediný z účastníků, který kdy šampionát vyhrál, je Německo, a poprvé se na turnaj kvalifikovalo Švédsko. Naši hráči pocestují poprvé od roku 2011, když získala česká reprezentace stříbro.

Z pořadatelských zemí elitního kola nevyužili domácího prostředí pouze Belgičané a Francouzi, kteří přehráli Čechy v předcházející fázi kvalifikace.

Nutno říct, že národní tým jede do Gruzie zaslouženě. Ve své těžké skupině porazil všechny tři soupeře – kteří mu v mnoha fázích utkání byli přinejmenším hodně vyrovnanými protivníky. Trenér Jan Suchopárek ale dokázal stanovit na každého soupeře správnou taktiku, uměl rozvrhnout síly a také využít dobře střídajících hráčů. Je zcela jisté, že kromě mladých naději dozrává českému fotbalu také další velice nadějný kouč.

Jak své svěřence vede, dokládá i detail z posledního utkání. Brankář Jedlička se chystal zahrávat volný kop z hloubi své poloviny, ale trenér Suchopárek ho poslal nekompromisně zpátky do branky. Spontánní otázce „proč?“ se zasmáli diváci na tribuně. Ale kouč věděl, že i za stavu 2:0 je zbytečné riskovat a inkasovat a ztratit koncentraci. Věděl, jak poplašeně reagovali jeho hoši na maďarský gól v jejich síti. A taky že měl pravdu  - o chvíli později Jedlička musel dohlédnout na dlouhý pokus ho přehodit.

Vyjmenovat hlavní osobnosti postupujícího týmu je složité, protože k postupu přispěl svým výkonem každý hráč, i ten, který naskočil jen na pár minut. Jednoznačnou oporou byl už výše zmíněný příbramský brankář Michal Jedlička, který zlikvidoval proti Maďarsku penaltu a proti Rakušanům vytasil hned několik zázračných zákroků proti gólovým střelám. Gólman se zkušenostmi z UEFA Youth League navíc působil velice jistým dojmem v pokutovém území při výbězích, sbírání míčů, nekazil ani rozehrávku nohama.

Stoperskou dvojici Matěj Chaluš a Alex Král jsme chválili už v reportech z utkání. Kdo viděl všechna tři utkání, ten si stěží vybaví nějakou výraznou chybu obrany. Jediný inkasovaný gól po rychlém rozehrání přímého kopu je toho dostatečným dokladem. Oba navíc dokáží dobře podpořit ofenzívu při standardkách, které byly českou silnou zbraní. Král má výborný přehled o hře, dokáže dobře změnit těžiště hry a vyvést v pravý moment míč do správného prostoru.

Michal Sadílek dodává hře nápady, ne nadarmo mu na Slovácku říkali motorová myš a v Eidhovenu vysavač. Nejvíce se mu vydařil poslední zápas s Rakouskem, ve kterém předvedl i to, že umí střílet z přímých kopů krásné branky. Bylo ale dobře, že tým zvládl i zápas se Skotskem, který Sadílek z větší části sledoval z lavičky.

Útočnou sílu představovali především Ondřej Šašinka a Daniel Turyna. Důrazní, neústupní hráči, což Turyna dokázal i tím, že odehrál zápas se Skotskem s obvázanou hlavou po ošetření zranění z jednoho ze soubojů. Do ofenzívy se hodily i dovednosti, které nabídli Ondřej Lingr, Jakub Rezek nebo Denis Granečný. A je třeba zmínit i další jména – Libor Holík, kterého znají už fanoušci Slavie, tomu se povedl poslední zápas, sparťané Daniel Mareček a Filip Havelka také už mají své zkušenosti a odehráli slušný turnaj. Ocenit je třeba i to, jak dokázali zapadnout hráči z lavičky, jako třeba Daniel Souček. Ale vyjmenovat bychom mohli opravdu všechny.

Poslední pochvala patří České televizi, že nabídla postupový zápas v přímém přenosu. Tak třeba se dočkáme i přenosů z Gruzie. I tímto způsobem se dá ocenit dobrá fotbalová práce.