ČEŠI TO DOKÁZALI! SLAVÍ POSTUP NA ŠAMPIONÁT

foto: Jaroslav Klein (Czech Deaf Fotbal)

Český národní futsalový tým neslyšících slaví další obrovský úspěch. Poprvé v historii se parta trenéra Valáška probojovala na ME, které se příští rok uskuteční ve finském Tampere. Ukazuje se tu dlouhodobá práce s fotbalisty, co neslyší. Koncepční práce byla vidět, nese to ovoce.

Po pátečním zápase s Běloruskem ukázal tým obrovskou vnitřní sílu. Nebabral se v chybách, které udělal, něco změnil a povedlo se udělat víc. Českému týmu hodně pomohl hráč jménem Michal Skorkovský, který vstřelil čtyři góly a Maďary dorazil. V souboji s Irskem pak národní tým po týmovém výkonu udělal postup.

Češi jsou na mistrovství Evropy poprvé v historii. Před rokem hráli na mistrovství světa, kde vypadli už ve skupině. Obrovský dík patří všem hráčům i trenérům. Nám fanouškům to udělalo radost. A hráči? Ti slavili až do rána.

VÝSLEDKY
ČESKO - Bělorusko 2:8
Irsko - Maďarsko 5:4
Bělorusko - Irsko 9:7
ČESKO - Maďarsko 9:3
Maďarsko - Bělorusko 2:5
ČESKO - Irsko 6:2

Tabulka
1. Bělorusko 3-0-0, 9 bodů, skóre 22:11
2. Česko 2-0-1, 6 bodů, skóre 17:13
3. Irsko 1-0-2, 3 body, skóre 14:19
4. Maďarsko 0-0-3, 0 bodů, skóre 9:19

Michal Skorkovský po postupu: Na Bělorusy jsme zapomněli a odehráli dva dobré zápasy

Michale, gratuluji vám k velkému úspěchu za všechny ty lidi, kteří vám fandili. A přichází první otázka. Jak zpětně hodnotíš prohru s Běloruskem? Ukázalo se, že síla Běloruska je prostě jinde, než ta naše?
"Fanouškům velice děkujeme za velmi parádní atmosféru! V prvním zápase jsme udělali hodně chyb a nepovedlo se nám udělat dobrý první krok. Komunikace mezi námi hráči byla špatná. Museli jsme na to zapomenout, což se povedlo a fanouškům jsme věnovali dva dobré zápasy, které nás k postupu dovedly."

V zápase s Maďarskem jsi vstřelil hned čtyři góly. Který z nich považuješ za ten nejvíc důležitý?
"Kdyby mi někdo řekl, že v kvalifikaci dám čtyři góly za nároďák, tak bych si říkal, že je blázen. Nevěřil jsem tomu. Myslím, že jsem ukázal, že mám na to, abych mohl hrát za národní tým. Navíc ta atmosféra. Když je atmosféra velká, hraje se potom lépe. Tohle nám třeba proti Maďarsku dost pomohlo. Důležitý byl ten můj čtvrtý, byl i hezký. Na zápase byl poprvé i můj táta, chtěl vidět, jak hraji futsal, a to byla ta odměna za to, jak mě podporoval a podporuje."

V čem byl oproti zápasu s Běloruskem ten největší rozdíl ve vaší hře? Zlepšili jste komunikaci, změnili systém nebo s Běloruskem byl spíše problém v přístupu jako takovém?
"Ono se nám na začátku vždy stává, že hrajeme tzv. "studeně". Neřeším to ale. Důležité je, že jsme něco změnili a samozřejmě šlo i o naši vzájemnou komunikaci a menším úpravám v systému od trenéra."

V souboji s Běloruskem vás trenér nabádal, abyste necouvali, hráli aktivně a hráče soupeře víc napadali. Proti Maďarsku a Irsku jste si zřejmě vzali rady trenéra k srdci, je to tak?
"Ano! Jak jsem říkal, je to náš velký trenér, pro nás strašně důležitý. Umí namotivovat. Po Bělorusku nás motivoval tak, abychom se z té porážky oklepali a šli dál. Něco po nás i chtěl a my to plnili. Musím přiznat, že Bělorusko nás lépe přečetlo než my je. Chvílemi jsme jim byli doslova vyrovnaní. Kdybychom s nimi hráli poslední zápas, tak věřím, že by to bylo jiné."

Jakým soupeřem bylo Maďarsko?
"Chtěli se po Irsku ukázat. Měli tam pár akcí na to, aby je proměnili v branku. Přečetli jsme je ale a zlepšili se. Zvyšovali jsme náskok. Potom nevěděli, co hrát, a ani v přesilovce jim to moc nešlo. Nepustili jsme je před branku."

Irsko v pátek s Maďarskem ukazovalo svou sílu v době, kdy začalo působit futsalověji. Byl to opravdu tak těžký soupeř?
"Byli příliš agresivní. Mě si po zápase s Maďarskem hodně hlídali. Hráč Irska s číslem 7 byl dobrý hráč, uměl nám uniknout. Zvládli jsme ale, jak soupeře, tak i jeho. Mám pocit, že se dívali na nás s Maďary, protože si mě hlídali jako kdybych byl nejnebezpečnějším hráčem v kádru. (směje se)

Takže ses pak moc do hry nedostával, že?
"Přesně řečeno. Moc mi toho nepovolili."

Když dáš čtyři góly, tak se ani moc divit nemůžeš. Na druhou stranu jste to týmovým výkonem zvládli. Jaké byly oslavy? Kdo je ve vašem týmu největší šoumen a kdo řídil celé oslavy postupu?
"Oslavy byly dlouhé, docela dost dlouhé. Ale kdo zná prostředí sportu, tak ví, jak to tam chodí. (směje se) Slavilo se do rána, na to jsem nebyl, nebylo mi moc dobře. Šoumen velké oslavy byl Hubáček. Ten to umí rozjet! Jinak jsme oslavy řídili celkem týmově, jako to bylo na hřišti."

Posílal jsem pár gratulací od lidí ze soc. sítě Twitter, kteří Vám fandili a přáli to nejlepší. Co bys jim chtěl vzkázat včetně lidí, co byli v aréně?
"Moc děkujeme za podporu! Já i hráči jsme samozřejmě za tohle rádi, že o nás ví i širší spektrum lidí. A budeme ještě rádi, kdyby nás lidé podpořili opět v nějakých přípravných zápasech, které před mistrovstvím Evropy chystáme."

A co cíle do šampionátu? Už si tak nějak říkáte, co byste mohli dokázat?
"To je už na trenérovi. A sami hráči nechceme odhadovat, budeme hrát, jak nejlépe umíme."