Adam Hloušek: Slávistickým fanouškům tu euforii moc přeju

foto: Ondřej Zlámal

Po sedmi letech se s trenérem Karlem Jarolímem setká obránce Adam Hloušek, který se po dvou letech vrací do reprezentace. V Polsku prožívá jednu z nejlepších sezon, pravidelně nastupuje před třicetitisícovými návštěvami, bojuje o titul, hrál v UEFA Lize mistrů. Na srazu si také pochvaloval skutečnost, že je Slavia znovu zpátky v boji o titul s tím, že její fanoušci si to za trpělivost zaslouží.

S jakými pocity se vracíte do reprezentace?

Pocity jsou vždycky pozitivní! Doufám, že budou stejné i po srazu. Od doby, kdy jsem přestoupil do Legie, mám pořád dobrou náladu! Minulý rok vyšel fantasticky, teď to pokračuje. Sice jsme nepostoupili přes Ajax, ale to už byla taková nadstavba. Po posledních výhrách jsme se vrátili tam, kde jsme chtěli být.

Takže přestup do Legie z Bundesligy hodnotíte jenom pozitivně?

Člověk nikdy neví, do čeho jde, jak se mu bude dařit. Já to hodnotím v mé kariéře jako možná jeden z mých nejlepších kroků. Podařily se mi tam velké věci, polský pohár, titul a Liga mistrů. I výsledek s Realem. Velké věci, velké zážitky. Jeden z mých nejúspěšnějších roků v mé kariéře.

Co z Ligy mistrů bylo největším zážitkem?

Všechno, ale hlavně zápasy s Realem. Doma jsme byli pět minut od vítězství. Na to jen tak nezapomenu. Byla velká škoda, že u toho nemohli být fanoušci. Zasloužili by si to, chodí na nás plný stadion. Na Realu se to sice zdálo jako kolotoč, dali hodně branek, ale kromě toho skóre to byl otevřený zápas, měli jsme šance, pustili nás do útoku. I na to vzpomínám pozitivně.

Měli jste i pár hodně divokých výsledků…

My jsme třeba s Dortmundem nechtěli hrát nějakého zanďoura. Věděli jsme, že se do šancí dostanou tak i tak, tak jsme hráli otevřený fotbal. Lidé to ocenili, že jsme nechtěli jenom bránit. Liga mistrů se hraje třeba jednou za život, bavilo nás to, užili jsme si to a fanoušci snad taky.

Nakonec jste vykopali i postup do Evropské ligy, bylo to těžké?

Když jsme viděli, koho máme ve skupině, tak nám všichni říkali, že budeme mít všechny rekordy, že nedáme ani jeden gól, nikdo nám nevěřil a budeme nejhorší v historii. Ale nakonec jsme udělali obrovský úspěch. Rozhodující byl domácí zápas s Realem, to nám dodalo sebevědomí a hodně jsme si na Sporting věřili a vyhráli. Díky tomu jsme pro celé Polsko udělali velký úspěch. Na to se bude hodně vzpomínat.

Chodí na vás hodně diváků, jaké to je?

Máme kapacitu třicet tisíc diváků, poslední zápas s Wislou Krakov bylo vyprodáno. Včera v Gdaňsku bylo čtyřicet. Za pár týdnů hrajeme v Poznani, kde bude kolem padesáti, bude to zajímavé! Kamkoliv přijedeme, tak hrajeme před plným stadionem. Atmosféra u nás je samozřejmě jedinečná. Fanoušci předvádějí velké věci.

Včera jste si dal vlastní gól, byl jste rád, že se to otočilo?

Tak vlastňák, já bych si to asi nepočítal, nebyl to takový klasický vlastní gól. Míč šel na zadní tyč, měl jsem tam dva hráče, kdybych to nenakopl, tak to stejně byl gól. Sjelo mi to po noze, jediné, co je na tom rozdíl, je to, že mi to připsali.

Natáčeli jste pak velmi zajímavé video v kabině, kde jste byli jakoby skleslí…jak tohle vzniká?

My máme v Legii asistenta, který je bývalý hráč a vždy něco vymyslí. Získal za minulou sezonu cenu sociálních sítí, kde byl nejpopulárnější. Všichni v Polsku ho mají rádi. Včera vymyslel, že budeme smutní a ten, kdo dal ty dva góly, si to odpočítá a začneme se radovat. On slavil narozeniny, tak si to užil. Vždycky něco vymyslí, je to hecíř, je to pro celou kabinu důležité. Je prostředník mezi trenérem a kabinou.

Zpíval jste tam i polsky, už umíte? Nebo to jenom předstíráte?

Já už jsem se naučil, rozumím všemu, polština je podobná češtině.

Bude na EURO U21 podobná atmosféra?

Určitě, Poláci připraví mistrovství ve velkém stylu, fanoušci se na to těší a je jedno, jestli to je liga, áčko nebo jedenadvacítky. Pro ně uspořádat tak velkou akci je čest, dají si na tom záležet. Příprava pro týmy i fanoušky bude skvělá. Mají se na co těšit.

S Karlem Jarolímem jste už mluvil?

Ne, ještě jsme se neviděli. Po sedmi letech se uvidíme. Naposledy v roce 2010.

Na reprezentačním srazu je slávistická euforie, zaznamenal jste je?

Mně to maximálně těší! Sleduji Slavii pořád, jsem strašně šťastný, že se jim tak daří! Viděl jsem poslední zápasy, hráli opravdu dobře. Doufám, že jim to vydrží. Jsem rád za fanoušky, oni si to zaslouží. Nečekal jsem, že se to dá po tak těžké době tak rychle dohromady. Teď už se budou držet na špičce. Přeju to fanouškům, oni vydrželi, teď se jim to vrací.