Vzestup českého ženského fotbalu? Diametrální. Není se vůbec za co stydět, ba naopak

foto: Pavel Jiřík ml.

V souvislosti s ženským fotbalem si v posledních dnech vybavíme především obrovské zklamání, které přineslo penaltové vyřazení v baráži o postup na evropský šampionát. Fotbalistky měly postup opravdu na dosah ruky. Stejně jako život, tak ani fotbal si nevybírá a podobné velice těžké momenty se stávají. S odstupem času je třeba se na baráž o postup na EURO podívat také z pozitivní stránky. Zápas proti Švýcarkám ukázal obrovský progres českého ženského fotbalu, sílu našeho národního týmu a s tím související naději na lepší zítřky.

Vždyť se stačí podívat, kde byl český ženský fotbal ještě pár let zpátky a kde ho vidíme dnes. Roste nejen jeho popularita, vidíme, že dostává v mediálním prostředí ale i běžném životě mnohem více pozornosti, ale také roste jeho úroveň.

Na úvod je potřeba říct, že ženský národní tým nikdy nehrál žádný vrcholný závěrečný turnaj, ať už se jedná o Mistrovství světa, Mistrovství Evropy nebo Olympijské hry. Letos tak mohl přijít historický úspěch, to ano, na druhou stranu v penaltovém rozstřelu hrají roli nervy a také štěstí. Chyběly zkušenosti,  jelikož fotbalistky zažily tak vypjatou chvíli poprvé. Samotný výsledek, ať je vzhledem k průběhu jakkoli smutný, je přesto také historickým úspěchem.

Češky nebyly na mezinárodní úrovni nikdy takto blízko k postupu. Vzpomeňme na donedávna nejlepší časy, kdy reprezentantky hrály naposledy baráž o postup na EURO v letech 2005 a 2009. V obou barážích jsme se tehdy potkaly s Itálií a všechny zápasy skončily porážkou. V součtu obou zápasů vyhrála Itálie nejprve 5:1 a o poté 3:1. A nyní? Náš tým se herně vyrovná evropské špičce a o lepším týmu musí rozhodnout až penalty. 

Obrovské zlepšení dokazuje i výsledek ve srovnání s předcházejícími střetnutími se Švýcarskem. Ty se odehrály právě v rámci kvalifikace na poslední EURO. Češky v nich tehdy dvakrát podlehly a v obou případech dostaly pět branek. O tom, že bychom v těchto utkáních v určitých fázích soupeře přehrávali, určitě nemůže být řeč. Zatímco v letošních zápasech jsme mohli jednoznačně zaznamenat český tlak a dominanci, především v prodloužení rozhodujícího zápasu, kdy Svitková zasáhla tyč a o výsledku mohlo být téměř rozhodnuto.

Co stojí za českým úspěchem? Jednoznačně spousta práce. Tu u národního týmu odvádí trenér Karel Rada již od února 2017, kdy převzal tým. Výkony šly od té doby výrazně nahoru. Dalším klíčem úspěchu je fakt, že se čím dál více hráček prosazuje v zahraničí. Profesionální podmínky zahraničních klubů poskytují nejen posun samotným hráčkám, ale zároveň slouží jako motivace pro další nadějné fotbalistky, které je mohou následovat. Působení Kateřiny Svitkové ve West Hamu nebo Andrey Staškové v Juventusu Turín a Evy Bartoňové v Interu Milán jsou toho dobrým příkladem. A dokud se nedočkáme profesionálních podmínek pro ženský fotbal u nás, tak by měly být i inspirací pro další hráčky kariéru do zahraničí nasměrovat.

Závěrem se rozhodně sluší popřát celému týmu hodně štěstí do dalších velkých zápasů, které určitě přijdou a tentokrát už bude stát štěstí na naší straně. Všichni si prošli velkým zklamáním, ale tato zkušenost bude do dalších soubojů výrazným posílením, které budeme moci zúročit. Co tě nezabije, to tě posílí.