Vladimír Šmicer: Já nerad prohrávám i ve videohrách

foto: Entropiq/ Bunkershot.cz

„Tak tohle jsem naposledy zažil v hotelu Pyramida,“ usmál se Vladimír Šmicer před fotografy, když představoval svůj nový dres – tentokrát esportového týmu Entropiq. Připomněl tak svůj poslední fotbalový přestup, kdy před sezonou 2007 přišel do Slavie. Na konci kariéry se vítěz Ligy mistrů vrátil do klubu, ve kterém vyrostl.

A jeho kouzlo a štístko znovu zafungovalo – Slavia postoupila poprvé do UEFA Ligy mistrů a vyhrála hned dva mistrovské tituly. Kdo u toho byl, tak ví, jak dokázala Šmícova přítomnost změnit atmosféru v kabině a že jeho přínos nebyl jenom na hřišti. 

Zafunguje jeho kouzlo také ve světě esportu? „Já, Ondro, nerad prohrávám i v tomhle. Štve mě to, když mi to nejde, věř mi,“ řekl mi na tiskové konferenci, která se konala v nové kavárně v Dancing House Hotelu. „Někdy zápas skončí v jednu hodinu a jít spát s tím, že jsem prohrál, to se kouše těžko,“ vyprávěl pak novinářům. To jsou ta slova, která dokazují, že ho prostě baví všechno, co dělá a když něco dělá, dělá to naplno. Přesně tak jako na fotbalovém hřišti. 

Neznám svět esportu zase tak dobře, abych si byl jistý, že spolu se svým synem budou velkými hvězdami, ale jistý jsem si tím, že Šmícovo štěstí, ale spíš je to jeho pozivitní povaha a charisma, dokáže lidi kolem něho motivovat a dovést k trofejím. Entopiq podepsal toho správného hráče.