VÍTĚZSTVÍ SEBEVĚDOMÍ A KVALITY

foto: Czech4Sport

Nedělní 288. derby pražských "S" svého vítěze našlo. Stala se jím domácí Slavia, která v Edenu jednoznačně Spartu převálcovala. 

Bylo to vítězství sebevědomí a kvality. Ačkoliv Sparta nemá špatné hráče, tak jí celková herní kvalita chyběla, a naopak Slavia ukázala, že její slabé období ze začátku sezony by mělo být již definitivně pryč.

V kontextu zápasu bylo celé derby hodně zajímavé a pro oko diváka mělo ten správný emotivní náboj. Vytvořila je i tři krásná chorea od fanoušků z Tribuny Sever. Jediným zklamáním byli sudí. Samozřejmě, v derby by to měl těžké každý, jde o mimořádně vypjaté utkání, ale neuznaný gól Slavie a některé další věci, které Jílek zrovna nejlépe neodhadl, jsou tristním výsledkem celého zápasu v podání sudích. 

Musím ovšem pochválit asistenta Blažeje, který se k celé situaci postavil čelem a omluvil se. Férové gesto, postavil se k tomu jako chlap. A snad si příště dá pozor. 

Slavia

Co Slavii k vítězství pomohlo? 

1) Sebevědomá soudržná parta, které hodně pomohlo také evropské vítězství nad Maccabi, a v derby k sebevědomí přidala i herní kvalitu

2) Skvělé bránění Rosického, jakožto jednoho z možných velkých nebezpečí Sparty

3) Chytré taktické tahy trenéra Slavie Jaroslava Šilhavého

4) Rozdíloví hráči v podobě Stocha a Hušbauera

Ve všech těchto vyjmenovaných aspektech se dá najít leccos pozitivního. Slavia svou vysokou herní kvalitou v derby jednoznačně ukázala, že rozhodně není na odpis a může vedoucí Plzeň stíhat. 

Slavia v derby Spartu výrazně přehrávala. Ačkoliv se v prvním poločase od takové 35. minuty mohlo zdát, že Sparta je lepší, tak to bylo typické "zdání klame". Sparťané byli sice více na míči, ale Slavia svým vysunutým pressingem dělala soupeřovým hráčům velké problémy a tím pádem si hosté nemohli vytvořit nějakou kloudnou šanci. A když už se do ní dostali, pokaždé byli vystaveni do ofsajdu. 

Za zmínku stojí, že Slavii nepoložil ani neuznaný gól Škody. Role trenéra v takových momentech v šatně musí být přinejmenším jednoznačně motivační. A v tomhle ohledu Šilhavý ukázal, že to je přesně jako parketa. Mužstvo namotivoval, nabudil a pak z toho byla sladká odměna. Navíc v průběhu zápasu přesunul Stocha na střed a ten ukázal, že uprostřed mu to možná vyhovuje víc než na lajně. 

Velký příběh derby je však pohádka o nezlomném Josefu Hušbauerovi. Sparta ho nechtěla, Slavia si ho přivedla. Záložník Slavie se z marasmu vyhrabal skoro až na samotný vrchol. A ten největší vrchol ho podle mě ještě čeká. Ne každý by přechod ze Sparty do Slavie zvládl natolik dobře, jako on. Respekt a tři klobouky dolů. 

Hvězdy večera? Měl bych rovnou čtyři. 

1) Simona Deliho, který doslova a do písmene vymazal všechny ofenzivní esa Sparty.

2) Miroslava Stocha, jenž ligu hodně převyšuje a je opravdu rozdílovým hráčem Slavie.

3) Josefa Hušbauera, strůjce velkého slávistického úspěchu za poslední dva roky, kdy Slavia získala titul a vybojovala i skupinovou fázi Evropské ligy. 

4) Milana Škodu, kanonýra červenobílých, kterého po slabším začátku sezony fanoušci už posazovali na lavici, ale jako vždy dokázal v pravý moment Slavii vytrhnout trn z paty. 

Ale samozřejmě je třeba pochválit celý tým. Všichni duel odmakali. Trenér Šilhavý navíc po zápase přiznal, že vítězství v derby věnuje Jaroslavu Tvrdíkovi k narozeninám. Pouze doufejme, že slávistický šéf na nějaké oslavě po derby také nepil colu se solí. A snad se toho také nenapili hráči, protože ve středu je čeká Třinec a víte, co se říká, že po posvícení přichází ...., to už si doplňte. 

Sparta

Co Spartu vedlo k porážce?

1) Nízká herní kvalita, uspěchané akce a příliš mnoho ztrát míčů

2) Rozdíloví hráči jako Ben Chaim, Rosický a Biabiany byli slávisty dobře bráněni

3) Opět neubráněná standardní situace

4) Žádný herní styl nebyl vidět. Italská škola rezaví?

Spartě včera nešlo absolutně nic. V defenzivě si ještě uměla srovnat Stocha i Škodu, ale občas tím vznikal prostor na pravé straně pro van Burena. Ten ale ve finální fázi nedokázal vždycky přesně přihrát, protože měl hlavu dole. V ofenzivě si žádnou šanci nemohla vytvořit, ale to bylo také zapříčiněné pressingem slávistů a bráněním klíčových hráčů Sparty. Sice statistiky ukazují, že byla o trošku lepší na míči, ale v držení míče se fotbal nevyhrává. 

Italští trenéři jsou velcí psi na taktiku. Jenže přijde mi, že taktické varianty ve Spartě snad ani nemají. Stramaccioni na derby nevymyslel vlastně vůbec nic, co by stálo za zmínku a já se ptám: Byl v její hře nějaký systém? 

Na Spartě je už od éry Vítězslava Lavičky, který s ní získal poslední titul, problém bránění standardních situací. Za dalšími trenéry Ščasným, Holoubkem, Radou to bylo taktéž. Mimochodem, většinu standardek ve Spartě brání jako žáčci. Stále stejná písnička. 

Velice mě zaráží ale jedna věc. Fanoušci nikdy nechtějí v derby slyšet, že se bude hrát na 0:0 a přesto to jeden z hráčů Sparty udělal. Slovy: "Kdybychom ubránili standardní situaci, tak to skončí 0:0" a jméno toho borce, co to pověděl, myslím není třeba připomínat. Každý hráč, každý fanoušek, ať už se jedná o jakýkoliv tým, za který hraje či kterému fandí by měl jít do derby s cílem VÍTĚZIT. Obávám se, že takto to ve Spartě přímo asi nebylo. 

Rád bych našel v její hře i pozitiva, tak zmíním defenzivu, která byla do inkriminovaného momentu při Stochově standardce celkem stabilní. Pak už se rozdrobila na malé kousíčky a neuměla reagovat. A při vyloučení Costy už neměla nárok vůbec žádný. Hvězdou večera ze sparťanské strany je ale brankář Martin Dúbravka, který řadu dalších šancí Slavie dokázal pochytat. 

No a pak si ve Spartě vypili kalich hořkosti až do dna. Její bývalý hráč Hušbauer střílí gól a na závěr odříká i slávistickou děkovačku. Hořká neděle pro sparťanský tábor.