Trenér Sparty se nebojí rozhodovat, octne se ale pod velkým tlakem

foto: Ondřej Zlámal

Po duelu se Slováckem se sparťanští fanoušci utěšovali nadějí, že počáteční rozčarování z „revoluce po italsku“ je zažehnáno, že se tým sehrává a atraktivní dominantní fotbal je opravdu už jen otázkou několika málo týdnů..

V sobotu 26. srpna se nálada obrátila o 180° a sparťanští fanoušci si žádají hlavu italského trenéra. Proč se projekt, ke kterému se majitelé po několika hubených letech odhodlali, jeví jako neúspěšný?

Sparta utratila bezmála 300 milionů korun za hráče, kteří měli Pražany dovést zpátky na samotný vrchol. Na naše poměry nezvykle vysoké číslo, ale majitelé i trenér od začátku věděli, do čeho jdou, a že se okamžitě ocitnou pod velkým tlakem fanoušků.

Sparta odehrála v lize pět zápasů. V pohárech už vypadla s Bělehradem. Ale herně přesvědčila jen ve dvou poločasech. První poločas se Slováckem a Mladou Boleslaví. Jinak slušně řečeno, nezahrála zhola nic. Systém víceméně na náhodu, který předvedla Sparta v Brně, nemá šanci na úspěch. A bez střelby se fotbalové zápasy také vyhrávat nedají.

Každý si myslel, že už nějaké ty základy v systému Sparty budou vidět, že se bude hra postupně lepšit. Ovšem po zápase se Slováckem se naděje, které si sparťané dělali, obrátily v prach.

Andrea Stramaccioni je v nezvykle těžkém postavení. Během týdne dokázal mimo A-tým odstavit odchovance Martina Frýdka. Ano, hráč si nemůže nárokovat sestavu, tu určuje trenér, ale podobný konflikt v kabině bezesporu měl na sobotní výkon v Brně vliv. Klasická roztržka, která podle mého názoru rozdělila celou kabinu včetně trenéra.

Obecně: v našem českém fotbalovém rybníčku se každý snaží zapadnout a zalíbit. Tohle třeba Stramaccioni nedělá. Zvenku sem přenáší profesionalitu, kterou většina českých trenérů nezná. Než aby někomu šlápli na kuří oko, tak raději couvnou a nechají „problémového“ hráče hrát, i když je mimo formu. Frýdkovo odstavení tedy chápu, ale myslím si, že to kabinu rozdělilo.

Další věcí je neustálená základní sestava a některé tahy, které italský trenér ve službách Sparty dělá. Michal Sáček jako nejlepší ofenzivní hráč Sparty zůstává na lavičce, aby se místo dostalo na hráče, který je pomalý a nemůže tvořit? Spartě proti Brnu chyběl tvůrce hry. Proti nejhoršímu týmu ligy hrát na dva defenzivní štíty je docela úlet.

Sparta na tom není dobře ani ve srovnání s Plzní. A zřejmě má i větší problém než Slavia, která se do zápasu s Boleslaví potýkala s neschopností dávat góly. Plzeňské "retro", jak mu fanoušci s oblibou říkají, se naopak prozatím zdá nejúspěšnější. Trenér Pavel Vrba vsadil na zkušenost a sehranost. Žádné velké veletoče a jak vidíme, má to úspěch, i když fotbal to na první pohled není tak lahodný, jako na začátku sezony.

Další věc? Obrana. U druhého brněnského gólu se například vyskytly rovnou tři obrovské hrubky v obranné činnosti. A když Josef Šural řekne, že nevěděl, koho vlastně bránil, tak mi to hlava nebere.  Myslím si, že hráči vůbec neví, co po nich Stramaccioni chce, a to bude zřejmě jeden z největších kamenů úrazu. Když nefungují automatismy, musí fungovat aspoň pokyny trenéra.

Tohle už není jen problém sehranosti. Ve Spartě je víc věcí, které v tuhle chvíli "haprují". Andreu Stramaccioniho čeká náročná reprezentační přestávka, během které se bude snažit mužstvo do dalších zápasů dát dohromady. A pokud po reprezentační přestávce nebude vidět žádný posun, tak se tlak na trenéra bude ještě stupňovat. Už nyní je projekt částí fanoušků vnímán jako neúspěšný a to Spartu už za tři týdny čeká derby…