Ligový začátek, staré nešvary

Začala jarní část sezony 2018/2019, která bude zakončena novou nadstavbou. Kdekdo se už těšil, až fotbalisté jejich oblíbených týmů vstoupí zpět do fotbalového kolotoče a budou se rvát o body. Na první pohled by se ze zápasů, které jsem viděl dalo říci, že ani jeden ze čtyř zápasů nebyl přehlídka fotbalové krásy. Každopádně zkušenější a vyzrálejší týmy své zápasy uměly uhrát bojovností a nasazením. V tomhle případě jde hlavně o Spartu a Slavii, částečně lze k tomu připočíst i Jablonec, který v jistých ohledech jistě zkušenější mužstvo než Olomouc rozhodně měl.

Jablonec nezahálel
V první řadě se ale podívejme právě na Jablonec, který v pátek vyhrál nad Olomoucí. I přes výraznou zimní přestupovou aktivitu směrem ven dokázal, že patří k nejužší české špičce za poslední dva roky. Trenérovi Petru Radovi se povedlo tým nachystat a připravit. Nerozhodily ho ani spekulace o případném hostování Martina Doležala ve Slavii. Ne, nic takového. Během přípravy se mu povedlo tým sladit tak, aby i přes odchody dokázal vyhrávat a nevymlouvat se na to, že jim chybí hráči jako Lischka, Hanousek a nebo taktéž i zraněný Trávník, na jehož postu se velice dobře jevil Kratochvíl.

Do jisté míry to mohlo mít na fungování jablonecké defenzivy vliv, o tom není sporu. Ale kdo zápas viděl, musel uznat, že tomu tak nebylo. Petru Radovi se povedlo přes zimu tým připravit a jsem osobně zvědavý, jak se bude Jablonci dařit i v nadcházejících zápasech.

Plzeň stejně jako na podzim nepřesvědčivá
Dost velká očekávání měla veřejnost také od Plzně nebo spíše od posil, které Pavel Vrba  do svého týmu přivedl. Kayamba, Beauguel, Pačinda…všechno hráči, kteří nějakou svou kvalitu mají. Zejména od prvních dvou jmenovaných se očekávalo, že Plzni pomůžou vylepšit ofenzivu, která během podzimu dost často vykazovala, že jí zvlhl střelecký prach. Jistě, že Krmenčíkova absence je pro Plzeň dost citelnější ranou než se může na první pohled zdát. Beauguel ale své kvality potvrdil. Jedna střela - jeden gól. Pavel Vrba se těší, až to roztočí naplno. A nebo také ne.

Přesto v zápase každému, kdo se díval, muselo hned zatrnout při srážce hlavou mezi Takácsem a Hejdou. Takových srážek bylo za zápas několik. Snad se hráči brzy uzdraví.

Přesto by mělo být pro Plzeň varováním, že jindy viditelně špatná Boleslav dokázala mistra přehrávat ve všech směrech. Za stavu 1:1 už sice Plzeň přidávala, ale nebyl to ten tlak, který si kolikrát dokáže pracně vybudovat. Klobouk dolů před Weberem. Během zimní přípravy s mužstvem něco udělal.

Sólo van Burena zastínily spekulace
Jistě, Slavia nevstoupila do jara úplně přesvědčivě. A Teplice jí místy přidělávaly práci. Vezměme to od počátku. První poločas = dvě břevna Slavie. Druhý poločas = tyč a břevno na straně Teplic. Nutno říct, že kdyby tyto situace skončily góly, tak by zápas dopadl minimálně 4:2 pro domácí a byl by z toho jednoznačně atraktivní zápas. Jenže míče končily na tyči a nervozita byla u favorita patrně znát.

Fotbalu nepomáhal ani terén. Před zápasem se kouč domácích obával. Na tiskové konferenci pokaždé končil větou: “Uvidíme, jaké budou terény,” což samosebou svědčí o tom, že na takové věci je Slavia určitě připravená a neměl by to být pro ni problém.

Slavia vstřelila dva krásné góly. Teplice předvedly z mého pohledu jeden z nejlepších výkonů hned po duelu, který hrály na Spartě. Tentokrát jim to sice na body nestačilo, ale práce “Standy z Kladna” je znát relativně dost. To mi řekněte, co dělal Daniel Šmejkal, který byl u Teplic delší dobu a progres nebyl zřetelný nikde.

Jinak zajímavý zápas, který fantastickým sólem okořenil Mick van Buren, ale bohužel zastínily spekulace, které se objevily na Twitteru. Spekulace, které všichni známe a které českou ligu provázejí neustále. Ať už jde o Slavii, Plzeň nebo Spartu, pokaždé se na scéně objeví něco, třeba při klíčových momentech jako je penalta po faulu Jeřábka na Škodu, co dojem ze zápasu pokaždé kazí. Je to škoda. Měli bychom se určitě naučit radovat z toho, jaké fotbalové lahůdky nám hráči umí naservírovat.

Kdekdo si určitě uvědomuje, že staré pořádky z minulých dob jistě můžou být zpět, ale pokud není tým v zápase nijak výrazně tlačený, neměly by se takové spekulace objevovat v době, kdy penalta i další situace byly pískány správně. A je třeba uznat, že sudí Pechanec byl v zápase Slavia - Teplice skvělý!

Sparťanská křeč a mladící
Trápení Sparty pokračuje i po podzimu. Kdekdo může namítat, že se tým z velké části obměnil a potřebuje sehrát. Jenže u klubů jako je Sparta tohle bohužel víceméně neplatí. Fanoušci chtějí výsledky hned, stejně tak herní progres, což si pochopitelně uvědomují všichni, ale ne vždy to prostě jde nahoru hned.

Příprava a liga. Nejde to porovnávat. V okamžiku, kdy přichází místo uvolněných zápasů už hra o body, přichází na hráče tlak, tíha očekávání a doléhá na ně nervozita. To se samosebou přenáší na každého a pochopitelně by v takových situacích měl fungovat trenér - psycholog.

Sparta z mého pohledu proti Bohemians nezačínala vyloženě špatně, ale pak ztrácela půdu pod nohama. Bohemka zjistila, že se se Spartou dá hrát a začala si víc věřit. Výsledkem byly dva “zadrbané” kontry, které měly skončit gólem.

Co se dá ovšem považovat z obou stran za parádní věci, jsou hráči, kteří do týmu teprve nedávno nastoupili. Ať už je to Dominik Plechatý ze Sparty nebo Kamil Vacek z Bohemians. Na rovinu. Bohemce podobný tvůrce hry citelně chyběl. Po odchodu Maška nebyl nikdo, kdo by to vzal na sebe. Tenhle tah se Martinu Haškovi vyplatil.

A stejně tak se vyplatilo Spartě sáhnout v přípravě po mladých. O Adamu Hložkovi toho bylo popsáno dost. Pokud v takových výkonech bude pokračovat, tak může brzy hrát v základu častěji, dál se vyvíjet. A pro jeho vývoj je důležité, aby ho Zdeněk Ščasný v základní sestavě držel, co nejdéle. Je to hráč, který by v ní hrát měl. Stejně tak to platí o Plechatém, který vedle Štetiny působil jako otřelý zkušený mazák. Pár chybek se vždycky našlo, ale jinak to byl velmi povedený výkon. Sparťanská mládež, kterou kdysi piplal Holoubek, se rozhodně neztrácí.