Horviho hlášky doufám nekončí

foto: Ondřej Zlámal

Budete nosit masku? Zeptali se kdysi Pavla Horvátha novináři, když si ještě ve Slavii zlomil nos. „Neblázněte, já už jednu mám,“ odpověděl.

Nebyl jsem tehdy ještě reportér, ale vzpomínám si, jak mne jeho pohotovost rozesmála. Stejně jako na hřišti míč, umí Horvi zpracovat s naprostou přirozeností každou nahrávku a poslat ji přesně dál i v běžné komunikaci s lidmi.

„Já už nemůžu ani rychle chodit,“ řekl mi nedávno na námitku, že je to škoda, že končí a že to bez něj už nebude ono.

Z jeho hlášek a vtípků měli na tiskovkách vždycky velký vítr tlumočníci. Třeba když dostal dotaz, co se změnilo po odchodu Pavla Vrby, kapitán se rozhlédl po místnosti, zadíval se na Dušana Uhrina a řekl: „Je tady víc místa za stolem.“ Představte si to překládat tohle nevědomým rumunským žurnalistům.

Hlášek padlo dost i při závěrečné benefici. „Chtěl jsem říct vtip, ale to, že tady stojím, už je sám o sobě vtip,“ rozesmál končící záložník celý stadion a pokračoval. „Největší radost bude mít trávníkář. Nebudou tady na hřišti po mně ďolíky. Sekačka mu bude jezdit rovně.“

Pak se Horvi zadíval na obrazovku nad kotlem. „To není možný ta rozšiřuje.“ A ještě dodal, že říkal v kabině, že je to stejně skvělý, že vyhrál ten třetí titul s těmito kily. Na to mu David Limberský řekl, že všechny tři tituly vyhrál se stejnými.“

„Vy máte už smůlu,“ řekl pak o hodinu později na poslední tiskovce, když mluvil o tom, co se v jeho životě změní.

Novináři mu po poslední odpovědi zatleskali. Okřikl je, že snad ještě bude brečet i v tiskáči.

Nedá mi to, musím vám to říct. Pevně doufám, že s hláškami není konec. Pavel Horváth bude dobrý trenér, protože fotbalu rozumí a má ho opravdu rád. Brzy bude na tiskovkách v jiné roli zas a myslím si, že brzo i v první lize. Věřte mi.